Přejít k článku

Co je to proroctví?

Co je to proroctví?

Co říká Bible

 Proroctví je určitá zpráva od Boha. Bible říká, že proroci „mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem“. (2. Petra 1:20, 21) Prorok je tedy ten, kdo od Boha dostane nějaké sdělení a předá ho dalším. (Skutky 3:18)

Jak proroci informace od Boha dostávali?

 V Bibli je uvedeno několik způsobů.

  •   Psaný text. Bůh použil tuto metodu přinejmenším v jednom případě, a to když dal Mojžíšovi v psané podobě Deset přikázání. (2. Mojžíšova 31:18)

  •   Ústní sdělení předané anděly. Při jedné příležitosti Bůh použil anděla, aby Mojžíšovi sdělil informace, které měl říct faraonovi. (2. Mojžíšova 3:2–4, 10) Když hodně záleželo na přesném znění nějaké zprávy, Bůh poslal anděly, aby ji proroku nadiktovali. Tak to bylo v případě, kdy Mojžíšovi řekl: „Zapiš si tato slova, protože podle těchto slov opravdu uzavírám smlouvu s tebou a Izraelem.“ (2. Mojžíšova 34:27) a

  •   Vidění. Proroci někdy dostali vidění, když byli vzhůru a při plném vědomí. (Izajáš 1:1; Habakuk 1:1) Některá z nich byla tak živá, že ti, kdo je měli, se do děje aktivně zapojili. (Lukáš 9:28–36; Zjevení 1:10–17) Jindy proroci dostali vidění, když byli v transu. (Skutky 10:10, 11; 22:17–21) A Bůh také prorokům předával informace ve snu, když spali. (Daniel 7:1; Skutky 16:9, 10)

  •   Vnuknutí myšlenek. Bůh vedl mysl proroků, aby předali jeho myšlenky. Tuto metodu vystihuje biblický výrok: „Celé Písmo je inspirováno Bohem.“ Slovní spojení „inspirováno Bohem“ se dá přeložit také jako „vdechnuté Bohem“. (2. Timoteovi 3:16; Bible21) Bůh použil svého svatého ducha neboli aktivní sílu, aby své myšlenky „vdechl“ do mysli svých služebníků. Sdělení tedy pocházelo od Boha, ale jeho znění zformulovali samotní proroci. (2. Samuelova 23:1, 2)

Je to vždycky tak, že proroctví předpovídají budoucnost?

 Ne. Biblická proroctví nemusí vždy předpovídat budoucnost. Je ale pravda, že většina zpráv od Boha s budoucností nějak souvisí, i když možná nepřímo. Boží proroci například opakovaně upozorňovali starověké Izraelity na jejich špatné jednání. Říkali jim, jak jim Bůh bude žehnat, pokud se změní, ale varovali je, že když budou dál dělat nesprávné věci, dopadne to s nimi špatně. (Jeremjáš 25:4–6) Budoucnost Izraelitů závisela na tom, pro co se rozhodnou. (5. Mojžíšova 30:19, 20)

Příklady biblických proroctví, která neobsahují předpovědi

  •   Když jednou Izraelité prosili Boha o pomoc, poslal k nim proroka, který jim vysvětlil, že jim Bůh nepomáhá kvůli jejich neposlušnosti. (Soudci 6:6–10)

  •   Když Ježíš mluvil se Samaritánkou, řekl jí věci z její minulosti, které mohl vědět jenom díky tomu, že mu je odhalil Bůh. Žena uznala, že Ježíš je prorok, i když při jejich rozhovoru nepředpověděl žádné budoucí události. (Jan 4:17–19)

  •   Když stál Ježíš před soudem, jeho nepřátelé mu přikryli obličej, tloukli ho a říkali: „Prorokuj. Kdo tě udeřil?“ Nechtěli po něm, aby předpověděl budoucnost, ale aby s Boží pomocí poznal, kdo ho udeřil. (Lukáš 22:63, 64)

a I když se na první pohled může zdát, že tehdy s Mojžíšem mluvil přímo Bůh, Bible ukazuje, že k předání smlouvy Zákona použil anděly. (Skutky 7:53; Galaťanům 3:19)