Přejít k článku

Přejít na obsah

Co možná nevíte . . .

Co možná nevíte . . .

Proč se Josef oholil, než šel k faraonovi?

Starověká egyptská nástěnná malba zobrazující holiče při práci

V 1. Mojžíšově se píše, že faraon přikázal, aby k němu byl přiveden hebrejský vězeň Josef. Měl králi vyložit jeho znepokojivé sny. V té době byl Josef ve vězení už řadu let. I když se měl k faraonovi dostavit okamžitě, věnoval čas tomu, aby se oholil. (1. Mojžíšova 39:20–23; 41:1, 14) To, že se pisatel 1. Mojžíšovy o tomto zdánlivě nevýznamném detailu vůbec zmiňuje, ukazuje, že dobře znal egyptské zvyky.

Mezi mnoha starověkými národy, včetně Židů, bylo běžné, že si muži nechávali narůst vousy. Naproti tomu „starověcí Egypťané byli jediným národem v Orientu, ve kterém muži vousy nenosili“, říká McClintockova a Strongova Cyclopedia of Biblical, Theological, and Ecclesiastical Literature.

Holili si Egypťané jen vousy? Podle časopisu Biblical Archaeology Review egyptská dvorní etiketa vyžadovala, aby se muž, který měl vejít k faraonovi, přichystal stejně, jako by šel do chrámu. Pokud to tak bylo, Josef si musel oholit hlavu i celé tělo.

Ve Skutcích se píše, že Timoteův otec byl Řek. Znamená to, že pocházel přímo z Řecka?

Nutně nemusel. Apoštol Pavel někdy ve svých dopisech dával do kontrastu Židy a Řeky neboli Helény, jako kdyby používal slovo „Řekové“ pro všechny lidi nežidovského původu. (Římanům 1:16; 10:12) Jedním z důvodů, proč to dělal, je bezpochyby to, že řečtina a řecká kultura byly v oblastech, kde Pavel kázal, značně rozšířené.

Koho lidé ve starověku považovali za Řeky? Například aténský řečník Isokratés ve čtvrtém století př. n. l. hrdě mluvil o tom, jak se ve světě šířila řecká kultura. Napsal, k čemu to vedlo: „Řeky jsou nazýváni ti lidé, kteří měli tu čest získat naše vzdělání, nejenom ti, kdo se v Řecku narodili.“ Je tedy možné, že Timoteův otec a jiní lidé nežidovského původu, o kterých Pavel píše jako o Řecích, byli Řeky pouze z kulturního hlediska. (Skutky 16:1)