Skip to content

Hwetɛnu Mawu ka Jɛ Wɛkɛ ɔ Dá Jí?

Hwetɛnu Mawu ka Jɛ Wɛkɛ ɔ Dá Jí?

Xósin e Biblu na é

 Biblu ɖɔ hwenu e Mawu jɛ wɛkɛ ɔ dá jí alǒ táan nabi e dídá tɔn ɖu é ǎ. É ɖɔ kpowun ɖɔ: “Ðò bǐbɛ̌mɛ ɔ, Mawu dá jinukúnsin kpo ayikúngban kpo.” (Bǐbɛ̌mɛ 1:1, nwt) Biblu ɖɔ hwenu e “bǐbɛ̌mɛ ɔ” bɛ́ tawun é ǎ. É ɖò mɔ̌ có, lee nǔ lɛ jɛ gbɔn ɖebɔdoɖewu bɔ è ɖɔ ɖò wema Bǐbɛ̌mɛ tɔn mɛ é xlɛ́ ɖɔ é bɛ́ jɛ nukɔn nú táan alǒ “azǎn” ayizɛ́n nǔ lɛ dídá tɔn ɔ.

 Azǎn ayizɛ́n nǔ lɛ dídá tɔn ɔ, azǎn ganxixo 24 tɔn wɛ ye nyí tlɔlɔ à?

 Eǒ. Ðò Biblu mɛ ɔ, xókwín “azǎn” ɔ sixu dó gesí táan vovo sɔgbe xá ninɔmɛ e mɛ è zán ɖè é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, akpáxwé tan ɔ tɔn ɖé tinmɛ ɖɔ táan nǔ lɛ dídá tɔn blebu nyí azǎn ɖokpo.—Bǐbɛ̌mɛ 2:4, nwt.

 Etɛ lɛ ka jɛ ɖò nǔ lɛ dídá sín azǎn ayizɛ́n lɛ hwenu?

 Ayikúngban ɔ “ɖò mɔ̌ kpowun bɔ nǔ ɖebǔ ɖò jǐ tɔn ǎ,” lobɔ Mawu bló bɔ é huzu planɛti e jí è sixu nɔ é. (Bǐbɛ̌mɛ 1:2) Enɛ gudo ɔ, é bló bɔ gbɛ̀ tíìn ɖò ayikúngban jí. Biblu ɖɔ nǔ gbɛ̌nu ayizɛ́n xó bɔ ye jɛ ɖò azǎn nǔ lɛ dídá tɔn lɛ jí alǒ ɖò táan nǔ lɛ dídá tɔn mɛ:

  •  Azǎn 1: Mawu bló bɔ weziza hɔ́n dó ayikúngban ɔ jí b’ɛ zɔ́n bɔ zǎn nɔ kú bɔ ayǐ nɔ hɔ́n.—Bǐbɛ̌mɛ 1:3-5.

  •  Azǎn 2: Mawu bló bɔ tɛnmɛ vɔ̌tɔ́ ɖò sin e ɖò ayikúngban ɔ jí é kpo ee ɖò jǐ é kpo tɛntin, alǒ gbò ye ɖó vovo.—Bǐbɛ̌mɛ 1:6-8.

  •  Azǎn 3: Mawu bló bɔ ayikúngban xúxú jɛ wě. É lɛ́ bló gbehan lɛ.—Bǐbɛ̌mɛ 1:9-13.

  •  Azǎn 4: Mawu bló bɔ nú è ɖò ayikúngban ɔ jí ɔ, è na nɔ mɔ hwe, sun kpo sunví lɛ kpo sɛ́dó, bɔ ye na nɔ lɛ́ na weziza dó ayikúngban ɔ jí.—Bǐbɛ̌mɛ 1:14-19.

  •  Azǎn 5: Mawu dá kanlin e nɔ nɔ tɔxwé lɛ é kpo nǔɖiɖó e nɔ zɔn lɛ é kpo.—Bǐbɛ̌mɛ 1:20-23.

  •  Azǎn 6: Mawu dá kanlin e nɔ nɔ ayikúngban jí lɛ é kpo gbɛtɔ́ lɛ kpo.—Bǐbɛ̌mɛ 1:24-31.

 Ee azǎn ayizɛ́ngɔ́ ɔ fó gudo é ɔ, Mawu gbɔjɛ, alǒ ɖó nǔ lɛ dídá te.—Bǐbɛ̌mɛ 2:1, 2.

 Tan e ɖò wema Bǐbɛ̌mɛ tɔn mɛ é ka sɔgbe ɖò nǔnywɛ xwitixwiti linu à?

 Tan Biblu tɔn e ɖɔ xó dó wɛkɛ ɔ dídá wu é gbajɛ̌mɛ nú nǔ lɛ ɖó nǔnywɛ xwitixwiti sín alɔ jí ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é tinmɛ tan nǔ lɛ dídá tɔn ɖò ali ɖé nu bɔ nǔxatɔ́ e tlɛ nɔ gbɛ̀ ɖò Biblu sín táan mɛ lɛ é sixu mɔ nukúnnú jɛ lee nǔ lɛ jɛ ɖebɔdoɖewu gbɔn é mɛ faa. Tan nǔ lɛ dídá tɔn sɔ́ ta kúnnuɖenú nǔnywɛ xwitixwiti tɔn lɛ ǎ. Akɔwé Robert Jastrow wlán ɖɔ: “Nǔnywɛ xwitixwiti sín akpáxwé e kúnkplá nǔ kplɔnkplɔn dó sunví lɛ, planɛti lɛ kpo nǔ e ɖò jɔhɔn mɛ lɛ é kpo wu é sín tan kpo tan Biblu tɔn e ɖò wema Bǐbɛ̌mɛ tɔn mɛ é kpo gbɔn vovo ɖò gǒflɛ́mɛ yetɔn lɛ bǐ mɛ, amɔ̌, ye xò nǔ dó akpa ɖokpo ɔ mɛ ɖò ali taji ɖé nu; ajijimɛ wɛ lee nǔ lɛ yì gbɔn ɖebɔdoɖewu kaka bɔ è wá dá gbɛtɔ́ é bɛ́ bo ka nyí ɖò hweɖenu tawun.”

 Hwetɛnu è ka bló hwe, sun kpo sunví lɛ kpo?

 Hwe, sun kpo sunví lɛ kpo lɔ ko ɖò “jinukúnsin” e è bló ɖò “bǐbɛ̌mɛ” é mɛ. (Bǐbɛ̌mɛ 1:1, nwt) É ɖò mɔ̌ có, é cí ɖɔ weziza yetɔn kún wá ayikúngban jí ó ɖɔhun ɖó akpɔ́kpɔ́ tlitli ɖé cyɔn ayikúngban ɔ. (Bǐbɛ̌mɛ 1:2) È mɔ weziza e ma hɔ́n ǎ é ɖò azǎn nukɔntɔn ɔ jí có, é vɛwǔ bɔ è na mɔ fí e é gosin é sɛ́dó. Ðò azǎn ɛnɛgɔ́ ɔ gbè ɔ, é cí ɖɔ akpɔ́kpɔ́ ɔ wá hɔ́n ɖɔhun. Biblu ɖɔ ɖɔ hwe, sun kpo sunví lɛ kpo wá jɛ “weziza [na] dó ayikúngban ɔ jí” jí, bɔ enɛ ɖexlɛ́ nyi wɛn ɖɔ mɛɖé hɛn ɔ, é na nɔ ayikúngban ɔ jí bo mɔ ye sɛ́dó.—Bǐbɛ̌mɛ 1:17.

 Sɔgbe xá Biblu ɔ, xwè nabi ayikúngban ɔ ka ɖó?

 Biblu ɖɔ xó dó xwè nabi e ayikúngban ɔ ɖó é wu ǎ. Bǐbɛ̌mɛ 1:1 ɖɔ kpowun ɖɔ wɛkɛ ɔ, kaka jɛ ayikúngban ɔ jí, ɖó bǐbɛ̌. Xó enɛ sɔ́ ta nǔgbododó nǔnywɛ xwitixwitizɔ́watɔ́ lɛ tɔn ǎ, mɔ̌ jɛn é ma ka lɛ́ sɔ́ ta linlin e ye nɔ ɖó dó xwè nabi e ayikúngban ɔ ɖó é wu é ǎ é nɛ.