Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Wédidona Akuẹ

Wédidona Akuẹ

Ayinamẹ lẹ Na Ayajẹ Whẹndo Tọn

Wédidona Akuẹ

Asu lọ dọmọ: “N’lẹndọ asi ṣie, Laura, a nọ zan akuẹ do numadinu lẹ ji—yèdọ nuhe mí ma tlẹ tindo nuhudo etọn lẹ. Podọ e taidi dọ e ma yọ́n akuẹ sẹdo! Ehe nọ wá lẹzun nuhahun daho, eyin nuhahun akuẹzinzan tọn lẹ wá fọ́n to ajiji mẹ. N’ko nọ saba dọ dọ eyin akuẹ gbẹ́ jẹ alọmẹ na asi ṣie, e na zan ẹn janwẹ.”

Asi lọ dọmọ: “Vlavo n’ma yọ́n akuẹ sẹdo sọmọ, ṣigba asu ṣie ma yọ́n lehe nulẹ vẹahi do—yèdọ núdùdù, aṣọ́donu lẹ, akuẹzinzan whẹndo tọn lẹ—podọ yẹn wẹ nọ nọ̀ whégbè hugan. Yẹn wẹ yọ́n nuhe mí tindo nuhudo etọn lẹ, n’ka sọ nọ họ̀ yé, eyin enẹ na tlẹ hẹn whẹgbè wá.”

AKUẸ sọgan yin dopo to whẹho he e na vẹawu hugan na asu po asi po de nado dọhodeji po yẹyi po lẹ mẹ. Abajọ e do nọ saba yin onú tintan he nọ hẹn wiwọ́ wá asu po asi po lẹ ṣẹnṣẹn.

Asu po asi po he ma tindo pọndohlan jlẹkaji tọn gando akuẹ go lẹ sọgan nọ mọ apọ̀, tindo dẹ́sọ-dẹ́mẹ, bo nọ mọ awugble to numọtolanmẹ-liho—bo tlẹ sọgan hẹn haṣinṣan yetọn hẹ Jehovah gble. (1 Timoti 6:9, 10) Mẹjitọ he ma nọ dọhodo whẹho akuẹzinzan tọn ji lẹ nọ to dandannu glọ nado wazọ́n susu dogọ, podọ enẹ nọ zọ́n bọ yé ma nọ na ayidonugo ovi yetọn lẹ po ode awetọ po to numọtolanmẹ-liho, podọ to gbigbọ-liho. Yé sọ nọ yí akuẹ do hẹn ovi yetọn lẹ gble.

“Akuẹ yin agbó” kavi hihọ́, wẹ Biblu dọ. (Yẹwhehodọtọ 7:12) Ṣigba, whẹpo akuẹ nido basi hihọ́na alọwle po whẹndo towe po, hiẹ dona plọn lehe yè nọ deanana akuẹ do, podọ lehe a sọgan dọho gandego hẹ alọwlemẹ towe do whẹ́. b Na nugbo tọn, kakati nado nọ dowhẹgbe, hodidọ do whẹho akuẹ tọn lẹ ji sọgan hẹn haṣinṣan he tin to asu po asi po lẹ ṣẹnṣẹn gble.

Ṣigba, naegbọn akuẹ do nọ hẹn nuhahun susu wá to alọwle mẹ? Podọ etẹwẹ a sọgan wà na hodọdopọ mìtọn do akuẹ ji ni yin mẹjlọdote tọn kakati nido fọ́n nudindọn dote?

Etẹwẹ Yin Nuhahun lọ Lẹ?

E ma yin akuẹ wẹ nọ saba hẹn gbemanọpọ he nọ fọ́n gando akuẹzinzan go lẹ wá dandan gba, ṣigba jimadedomẹgo po obu po wẹ nọ zọ́n. Di apajlẹ, asu he nọ biọ dọ asi emitọn ni dogbè akuẹ depope he e zan tọn na emi sọgan to didọ dọ emi ma dejido nugopipe asi lọ tọn go nado deanana akuẹzinzan whẹndo lọ tọn ganji. Podọ asi he nọ hlunnudọ do asu etọn go dọ e ma yọ́n wédona akuẹ sọgan to didọ dọ obu to didi emi vlavo nujijọ madonukun de sọgan wá bo hẹn whẹndo lọ biọ nuhahun akuẹzinzan tọn mẹ.

Asu po asi po lẹ sọ nọ pehẹ nuhahun devo—enẹ wẹ whẹndo he mẹ yé whẹ́n te. “Asi ṣie wá sọn whẹndo he nọ dowéna akuẹ ganji de mẹ,” wẹ Matthew, he wlealọ sọn owhe ṣinatọ̀n die dọ. “E ma nọ hanú gando akuẹ go dile n’nọ wà do. Otọ́ ṣie nọ nùahànmú bo nọ nù azọ̀ taun, podọ e ma do azọ́n tangan de to alọnu. Mí ma nọ saba tindo dandannu lẹ, podọ obu nọ di mi taun nado duahọ. To whedelẹnu, obu ehe nọ zọ́n bọ n’ma nọ tin to jlẹkaji po asi ṣie po gando whẹho akuẹ tọn go.” Depope he whẹwhinwhẹ́n nuhahun lọ tọn sọgan yin, etẹwẹ a sọgan wà nado dike akuẹ ni hẹn alọwle towe lodo, kakati nido hẹn nuhahun wá?

Ayinamẹ Dagbe Ẹnẹ

Nugbo wẹ dọ Biblu ma yin owe ayinamẹ akuẹzinzan tọn tlọlọ. Ṣigba e bẹ ayinamẹ dagbe he sọgan gọalọna asu po asi po de nado dapana nuhahun akuẹ tọn lẹ hẹn. Naegbọn hiẹ ma na lẹnnupọndo ayinamẹ etọn lẹ ji bo tẹnpọn nado yí dehe to odò ehelẹ zan?

1. Plọn nado nọ wà dẹẹdẹ eyin a to hodọ gando akuẹ go. ‘Yé he nọ dewé dopọ lẹ dè wẹ nuyọnẹn te.’ (Howhinwhẹn lẹ 13:10) Na whẹndo he mẹ a whẹ́n te wutu, a sọgan nọma yọ́n lehe a na dọhodo whẹho akuẹ tọn lẹ ji hẹ mẹdevo lẹ do, titengbe hẹ alọwlemẹ towe. Eyin etlẹ yinmọ, nuyọnẹnnu wẹ e na yin nado plọn nado dọhodo whẹho tangan ehe ji. Di apajlẹ, be e ma na yọ́n dọ a ni basi zẹẹmẹ na alọwlemẹ towe dọ mẹjitọ towe lẹ sọgan ko yinuwado pọndohlan towe gando akuẹ go ji ya? Sọ tẹnpọn nado mọnukunnujẹemẹ dọ whẹndo he mẹ alọwlemẹ towe whẹ́n te sọgan ko yinuwado ewọ lọsu ji ga.

E ma yin nuhahun wẹ na fọ́n whẹpo a na do dọhodo whẹho akuẹ tọn ji gba. Wekantọ Biblu tọn de dọmọ: “Be omẹ awe na zinzọnlin to opọ́, adavo yé há?” (Amọsi 3:3) Nawẹ a sọgan yí nunọwhinnusẹ́n ehe zan gbọn? Eyin a nọ de whenu tangan de dovo nado dọhodo whẹho akuẹ tọn lẹ ji, gbemanọpọ he sọgan fọ́n wiwọ́ dote lẹ na depò.

TẸ́N EHE PỌ́N: Nọ de whenu de dovo to gbesisọ mẹ nado dọhodo whẹho akuẹzinzan whẹndo tọn lẹ ji. E sọgan yin azán tintan osun tọn kavi to sẹmẹsẹmẹ to azán tangan de ji. Dike hodọdopọ lọ ni nọ glido, vlavo na nukunwhiwhe 15 kavi whè humọ. De ojlẹ he mẹ mì omẹ awe lẹ na voawu te de. Mì kọngbedopọ ma nado dọhodo akuẹ ji to ojlẹ delẹ mẹ, vlavo whenue mì to núdù kavi to ayidedai hẹ ovi mìtọn lẹ.

2. Mì kọngbedopọ do mẹhe tọn akuẹ lọ na yin ji. “To yẹyi mẹ mì nọ na pipà daho mìnọzo.” (Lomunu lẹ 12:10) Eyin hiẹ ṣo wẹ nọ wà agbasazọ́n, a sọgan doyẹyigona alọwlemẹ towe bo nọ pọ́n akuẹ he agbasazọ́n towe nọ hẹnwa taidi akuẹ whẹndo lọ tọn, kakati nido yin akuẹ towe.—1 Timoti 5:8.

Eyin hiẹ po alọwlemẹ towe po nọ wà agbasazọ́n, mì sọgan doyẹyigona ode awetọ gbọn akuẹ he mì nọ dù po lehe mì nọ zan ẹn do po didọna ode awetọ dali. Eyin mì nọ whlá ehelẹ do mìde, ehe sọgan zọ́n bọ mì ma na dejido mìde go bọ enẹ na hẹn haṣinṣan mìtọn gble. E ma yin dandan dọ a ni dọna alọwlemẹ towe whẹpo do zan akuẹ flinflin delẹ gba. Ṣigba, eyin a nọ dọhodo nuhe akuẹ etọn yinukunkẹ lẹ ji hẹ alọwlemẹ towe, enẹ na dohia dọ a yọ́n pinpẹn pọndohlan etọn tọn.

TẸ́N EHE PỌ́N: Mì kọngbedopọ do akuẹ sọha he dopodopo mìtọn sọgan zan bọ e ma yin dandan dọ mì ni dọna ode awetọ ji, vlavo 1000 F CFA wẹo, 5000 F CFA, kavi humọ. Nọ mọ alọwlemẹ towe whẹpo do zan akuẹ he zẹ̀ dehe ji mì kọngbedopọ do go.

3. Mì nọ basi kandai. “Linlẹn tuklajẹtọ tọn hlan susu mẹ wẹ.” (Howhinwhẹn lẹ 21:5) Aliho dopo nado wleawudaina sọgodo bo ma dike tuklajijẹ towe ni yin to ovọ́ mẹ wẹ nado basi tito akuẹ he whẹndo towe na zan tọn. Nina, he ko wlealọ sọn owhé atọ́n die, dọmọ: “Eyin mì basi kandai akuẹ he mì mọ po dehe mì ko zan lẹ po tọn, vogbingbọn lọ sọgan paṣa mì taun. Kandai ma nọ dolalo.”

Aliho he mẹ mì basi tito akuẹzinzan whẹndo mìtọn tọn te ma dona doglẹ. Darren, he ko wlealọ sọn owhe 26 die gbọ́n bo tindo visunnu awe, dọmọ: “To tintan whenu, wepò wẹ mí nọ zan. Mí nọ ze akuẹ voovo he mí na zan to sẹmẹsẹmẹ do wepò voovo mẹ. Di apajlẹ, mí tindo wepò dopo na núdùdù, devo na ayidedai, podọ devo na oda pipà. Eyin akuẹ vọ̀ to wepò de mẹ, mí nọ yàn sọn wepò devo mẹ bo nọ hẹn ẹn diun dọ mí yawu gọ̀ ẹ do otẹn etọn mẹ.” Eyin mì ma nọ saba yí akuẹ do suahọ tlọlọ, bọ e yindọ akuẹyiwema wẹ mì do nọ sú, nujọnu wẹ e nasọ yin dọ mì ni basi tito po kandai akuẹzinzan mìtọn lẹ tọn po.

TẸ́N EHE PỌ́N: Mì basi kandai akuẹzinzan he ma nọ diọ lẹ tọn. Mì kọngbedopọ do akuẹ sọha he mì na sẹdo ji. Enẹgodo, mì basi kandai nuhe akuẹ yetọn nọ diọ lẹ tọn, taidi núdùdù, lẹtliki, po alokan po. Todin, mì basi kandai akuẹ he mì zan to osun he wayi lẹ mẹ tọn. Mì sọgan sọ hẹn gbẹzan mìtọn bọawu dogọ ma nado tlọ biọ ahọ́ mẹ eyin e biọ domọ.

4. Mì kọngbedopọ do nuhe mẹdopodopo na wà ji. “Omẹ awe pọnte hú omẹ dopo; na yé tindo ale dagbe de na magbọjẹ yetọn.” (Yẹwhehodọtọ 4:9, 10) To whẹndo delẹ mẹ, asu wẹ nọ penukundo akuẹzinzan lẹ go. To whẹndo devo lẹ mẹ, asi wẹ nọ penugo nado penukundo azọngban ehe go. (Howhinwhẹn lẹ 31:10-28) Ṣigba, asu po asi po susu nọ de nado má agbàn lọ lẹ hẹn. “Asi ṣie wẹ nọ sú lẹtliki-kuẹ, alokan-kuẹ, osin-kuẹ, po akuẹ flinflin devo lẹ po,” wẹ Mario he ko wlealọ sọn owhe 21 die gbọ́n dọ. “Yẹn wẹ nọ sú takuẹ lẹ, ohọ̀-kuẹ, po ahọ́ taun taun devo lẹ po. Mí nọ dọ lehe nulẹ to yìyì do na ode awetọ bo nọ wazọ́n dopọ.” Mahopọnna aliho depope he mì nọ yizan, nujọnu lọ wẹ yindọ mì ni nọ wà nulẹ dopọ.

TẸ́N EHE PỌ́N: Mì lẹnnupọndo nugopipe po awugbopo ode awetọ tọn po ji, enẹgodo, mì dọhodo nuhe mẹdopodopo na wà ji. Mì vọ́ nulẹnpọndo tito lọ ji to osun delẹ godo. Mì wleawufo nado basi vọjlado lẹ. Nado yọ́n pinpẹn azọ́n he alọwlemẹ towe nọ wà lẹ tọn, taidi lẹtliki-kuẹ, alokan-kuẹ, osin-kuẹ súsú po ahiwhiwhle po, mì sọgan nọ diọ azọngban lọ lẹ to mìdelẹ ṣẹnṣẹn to whedelẹnu.

Nuhe Hodọdopọ do Akuẹ ji Dona Dohia

Hodọdopọ mìtọn do akuẹ ji dona yin po owanyi po. Leah, he ko wlealọ sọn owhe atọ́n die gbọ́n mọdọ nugbo wẹ ehe yin. E dọmọ: “Yẹn po asu ṣie po plọn ma nado ze nude whlá do mídelẹ gando akuẹ go. Taidi kọdetọn de, mí nọ wazọ́n dopọ, podọ enẹ ko hẹn owanyi mítọn sinyẹn deji.”

Eyin asu po asi po lẹ nọ dọhodo lehe yé na zan akuẹ do ji, yé na dohia dọ yé tindo yanwle po nujlomẹ dopolọ lẹ po, podọ enẹ na dohia dọ yé tẹdo gbemima alọwle tọn yetọn go. Eyin yé nọ kọngbedopọ whẹpo do họ̀ nuhe vẹahi lẹ, enẹ na dohia dọ yé nọ na sisi pọndohlan po numọtolanmẹ ode awetọ tọn po. Eyin yé na mẹdekannujẹ yenọzo nado nọ zan akuẹ tangan de, bọ e ma yin dandan dọ yé ni dọna ode awetọ, enẹ na dohia dọ yé dejido ode awetọ go. Enẹlẹ wẹ nọ hẹn haṣinṣan alọwle tọn lodo. Na nugbo tọn, haṣinṣan mọnkọtọn yin nujọnu hú akuẹ. Eyin mọ wẹ, naegbọn mì na do dike akuẹ ni hẹn whẹgbè wá?

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Yinkọ lẹ ko yin didiọ.

b Biblu dọ dọ “asu wẹ ota asi tọn,” enẹwutu ewọ wẹ dona deanana aliho he mẹ akuẹ whẹndo lọ tọn na yin yiyizan te, bo penukundo asi etọn go po owanyi po, matin ṣejannabi.—Efesunu lẹ 5:23, 25.

KANSE DEWE DỌ . . .

▪ Whetẹnu wẹ yẹn po alọwlemẹ ṣie po dọhodo akuẹ ji po yẹyi po gbọngodo?

▪ Etẹwẹ n’sọgan dọ bo wà nado dohia dọ n’yọ́n pinpẹn nuhe alọwlemẹ ṣie nọ wà nado gọalọna whẹndo lọ to akuẹzinzan-liho tọn?

[Yẹdide to weda 12]

Etẹwẹ yin nujọnu na we hugan—akuẹ kavi alọwle towe?