Yì hosọ lẹ ji

Lehe Mí Na Nọ Hodẹ̀ Do—Be Odẹ̀ Oklunọ Tọn lọ Janwẹ Mí Dona Nọ Hò Ya?

Lehe Mí Na Nọ Hodẹ̀ Do—Be Odẹ̀ Oklunọ Tọn lọ Janwẹ Mí Dona Nọ Hò Ya?

Gblọndo Biblu tọn

 Odẹ̀ Oklunọ tọn plọn mí lehe mí dona nọ hodẹ̀ do po nuhe ji mí dona nọ hodẹ̀ do po lẹ. Jesu yí odẹ̀ ehe do na gblọndo na obiọ devi etọn lẹ tọn he dọ: “Oklunọ, plọn mí lehe mí na nọ hodẹ̀ do.” (Luku 11:1) Amọ́, e ma yin Odẹ̀ Oklunọ tọn, kavi odẹ̀ Otọ́ Mítọn tọn lọ kẹdẹ wẹ Jiwheyẹwhe nọ kẹalọyi gba. a Kakatimọ, Jesu yí odẹ̀ ehe do na apajlẹ odẹ̀ he Jiwheyẹwhe nọ sè lẹ tọn.

To hosọ ehe mẹ

 Etẹwẹ Odẹ̀ Oklunọ tọn bẹhẹn?

 Aliho voovo mẹ wẹ Odẹ̀ Oklunọ tọn he to Matiu 6:9-13 mẹ yin lilẹdogbedevomẹ te to Biblu voovo lẹ mẹ. Apajlẹ awe delẹ die.

 Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn: “Otọ́ mítọn he tin to olọn mẹ, na oyín towe ni yin kinklandowiwe. Na Ahọluduta towe ni wá. Na ojlo towe ni yin wiwà, kẹdẹdi to olọn mẹ, mọdopolọ to aigba ji. Na núdùdù mítọn egbehe tọn mí to egbé; podọ jo ahọ́ mítọn lẹ na mí, dile míwlẹ ko jona ahọ́tọnọ mítọn lẹ do ga. A sọ hẹn mí biọ whlepọn mẹ blo, ṣigba whlẹn mí sọn mẹylankan lọ si.”

 Biblu Wiwe lọ—Gun Alada: “Otọ́ mítọn he tin to olọn mẹ, hihiọ wẹ oyín towe. Ahọludu towe ni wá. Ojlo towe ni yin wiwà to aigba go, dile e te to olọn mẹ. Na egbé núdùdù egbesọ mítọn mí. Bo jo ahọ́ mítọn lẹ na mí, dile mí ko jona ahọ́tọnọ mítọn lẹ do. A dọ̀n mí do whlepọn mẹ blo, ṣigba whlẹn mí sọn danunọ si.” b

 Etẹwẹ Odẹ̀ Oklunọ tọn zẹẹmẹdo?

 Nuplọnmẹ Jesu tọn lẹ sọgbe hẹ adà Owe-wiwe tọn he pò lẹpo, enẹwutu mí gán donukun dọ adà Biblu tọn devo lẹ na gọalọna mí nado mọnukunnujẹ zẹẹmẹ Odẹ̀ Oklunọ tọn mẹ.

“Otọ́ mítọn he tin to olọn mẹ”

 E sọgbe nado ylọ Jiwheyẹwhe dọ “Otọ́ mítọn,” na ewọ wẹ dá mí bo na mí ogbẹ̀.—Isaia 64:8.

“Na oyín towe ni yin kinklandowiwe”

 Mí dona nọ na sisi yinkọ Jiwheyẹwhe tọn Jehovah bosọ nọ pọ́n ẹn hlan di wiwe. Gbẹtọvi lẹ lọsu nọ klan yinkọ Jiwheyẹwhe tọn do wiwe to whenue yé dọho gando jẹhẹnu etọn lẹ po lẹndai etọn lẹ po go na mẹdevo lẹ.—Salmu lẹ 83:18; Isaia 6:3.

“Na Ahọluduta towe ni wá”

 Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn yin gandudu olọn mẹ tọn de he Jesu yin Ahọlu etọn. Jesu plọn mí nado nọ hodẹ̀ bo nọ biọ dọ gandudu enẹ ni paṣẹ do aigba lọ blebu ji.—Daniẹli 2:44; Osọhia 11:15.

“Na ojlo towe ni yin wiwà, kẹdẹdi to olọn mẹ, mọdopolọ to aigba ji.”

 Dile nuylankan de kavi okú ma to olọn mẹ do, mọ wẹ Jiwheyẹwhe jlo dọ gbẹtọvi lẹ ni nọgbẹ̀ kakadoi to jijọho po hihọ́ po mẹ to aigba ji do niyẹn.—Salmu lẹ 37:11, 29.

“Na núdùdù mítọn egbehe tọn mí to egbé”

 Mí dona flindọ Mẹdatọ mítọn go wẹ mí na ganjẹ nado mọ núdùdù po dandannu devo he na hẹn mí dogbẹ̀ lẹ po.—Owalọ lẹ 17:24, 25.

“Jo ahọ́ mítọn lẹ na mí, dile míwlẹ ko jona ahọ́tọnọ mítọn lẹ do.”

 To lẹdo hodidọ tọn ehe mẹ, hogbe lọ “ahọ́” to alọdlẹndo ylando. (Luku 11:4) Gbẹtọvi lẹpo wẹ yin ylandonọ bo do hudo jonamẹ tọn. Amọ́, eyin mí jlo dọ Jiwheyẹwhe ni jona mí, mí dona nọ jona mẹdevo lẹ sọn ojlo mẹ wá.—Matiu 6:14, 15.

“A . . . hẹn mí biọ whlepọn mẹ blo, ṣigba whlẹn mí sọn mẹylankan lọ si”

 Jehovah Jiwheyẹwhe ma nọ whlé mí pọ́n nado wá nuylankan gbede. (Jakọbu 1:13) Amọ́, mí nọ yin whiwhlepọn gbọn “mẹylankan lọ,” Satani Lẹgba dali—mẹhe sọ nọ yin yiylọdọ “Mẹwhlepọntọ lọ.” (1 Johanu 5:19; Matiu 4:1-4) Mí nọ biọ Jehovah dọ ni gọalọna mí nado setonuna ẹn to whenue mí yin whiwhlepọn nado wá nuylankan.

 Be dọvọdọ Odẹ̀ Oklunọ tọn wẹ yin aliho dopo gee lọ nado hodẹ̀ ya?

 Jesu yí Odẹ̀ Oklunọ tọn lọ do na apajlẹ lehe mí na nọ hodẹ̀ do tọn. Mí ma dona nọ bayi dọvọdọ hogbe lọ lẹ tọn. Whẹpo Jesu do dọho gando Odẹ̀ Oklunọ tọn lọ go, e na avase dọmọ: “Eyin mì to dẹ̀ho, mì dọ dọvọdọ nudopolọ lẹ tọn . . . blo.” (Matiu 6:7) To ojlẹ devo he mẹ e dọho gando odẹ̀ apajlẹ tọn go te, hogbe devo lẹ wẹ e zan.—Luku 11:2-4.

 Aliho dagbe hugan he mẹ mí dona nọ hodẹ̀ te wẹ nado yí hogbe mẹdetiti tọn he wá sọn ahun mẹ lẹ zan.—Salmu lẹ 62:8.

 Nawẹ mí dona nọ hodẹ̀ do?

 Odẹ̀ Oklunọ tọn yin apajlẹ dagbe de he na gọalọna mí nado yọ́n lehe mí na hodẹ̀ do bọ Jiwheyẹwhe na sè. Pọ́n lehe Odẹ̀ Oklunọ tọn lọ sọgbe hẹ wefọ Biblu tọn devo he gando dẹ̀hiho go lẹ do.

  •   Hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe kẹdẹ

     Wefọ: “To nulẹpo mẹ, mì nọ yí odẹ̀, ovẹ̀ po pẹdido po do hẹn obiọ mìtọn lẹ zun yinyọnẹn na Jiwheyẹwhe.”—Filipinu lẹ 4:6.

     Zẹẹmẹ: Jiwheyẹwhe wẹ mí dona nọ hodẹ̀ hlan—e ma yin hlan Jesu, Malia kavi mẹwiwe lẹ. Hogbe lọ lẹ “Otọ́ Mítọn” he bẹ Odẹ̀ Oklunọ tọn lọ jẹeji plọn mí nado nọ hodẹ̀ hlan Jehovah Jiwheyẹwhe kẹdẹ.

  •   Nọ biọ nuhe sọgbe hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn lẹ to odẹ̀ mẹ

     Wefọ: “Nudepope he mí biọ sọgbe hẹ ojlo etọn, ewọ nọ sè mítọn.”—1 Johanu 5:14.

     Zẹẹmẹ: Mí gán hodẹ̀ gando nudepope he sọgbe hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn go. Jesu plọn mí lehe ojlo Jiwheyẹwhe tọn yin nujọnu sọ to whenue e zan hogbe lọ lẹ “Na ojlo towe ni yin wiwà” to Odẹ̀ Oklunọ tọn mẹ. Mí gán plọnnu gando ojlo Jiwheyẹwhe tọn na aigba podọ na gbẹtọvi lẹ go gbọn Biblu pinplọn dali.

  •   Nọ hodẹ̀ gando nue to ahunmẹduna we lẹ go

     Wefọ: “Ze agbàn pinpẹn towe dlan Jehovah ji, ewọ nasọ penukundo gowe.”—Salmu lẹ 55:22.

     Zẹẹmẹ: Onú mítọn nọ duahunmẹna Jiwheyẹwhe. Kẹdẹdile Jesu donù obiọ voovo lẹ go to Odẹ̀ Oklunọ tọn lọ mẹ do, mí gán biọ nuhe sin hudo mí do na azán dopodopo, anademẹ lẹ nado bayi nudide titengbe lẹ, alọgọ to ojlẹ ayimajai tọn mẹ po jona ylando mítọn lẹ tọn po to odẹ̀ mẹ. c

a Di apajlẹ, Jesu po devi etọn lẹ po hodẹ̀ devo lẹ he ma bẹ hogbe dopolọ lẹ hẹn hẹ dehe yin yiyizan to odẹ̀ apajlẹ tọn ehe mẹ lẹ.—Luku 23:34; Filipinu lẹ 1:9.

b Nudọnamẹ odò tọn he to vivọnu na Odẹ̀ Oklunọ tọn lọ to Biblu Wiwe lọ—Gun Alada mẹ dotana odẹ̀ lọ po hogbe ehelẹ po: “Na towe wẹ ahọludu, huhlọn, po gigo po, kakadoi. Niṣẹ.” Hogbe ehelẹ he yin yiyizan nado na pipà Jiwheyẹwhe sọ yin mimọ to Biblu delẹ mẹ bo nọ yin yiylọdọ hogbe pipà tọn lẹ na Jiwheyẹwhe (doxologie). Amọ́, owe lọ The Jerome Biblical Commentary dọ dọ: “doxologie. . . ma yin mimọ to [alọnuwe hoho] dejidego lẹ mẹ.”

c Mẹhe nọ mọdọ emi do hudo jonamẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ gán nọ do numọtolanmẹ whẹhuhu tọn gbau bo na nọ mọdọ emi ma jẹ nado nọ hodẹ̀. Amọ́ Jehovah biọ to omẹ mọnkọ lẹ si dọmọ: “Mì wá na mí ni dọwhẹgbọ to míde sẹnṣẹn.” (Isaia 1:18) E ma na gbẹ́ mẹdepope he to jonamẹ etọn dín nugbonugbo lẹ dai.