Yì hosọ lẹ ji

Etẹwẹ Yin Ylando He Adam po Evi po Wà Lọ?

Etẹwẹ Yin Ylando He Adam po Evi po Wà Lọ?

Gblọndo Biblu tọn

 Adam po Evi po wẹ yin omẹ tintan he waylando to gbẹtọvi lẹ mẹ. Nue mẹsusu nọ ylọdọ ylando tintan lọ wẹ yé wà whenue yé vẹtolina Jiwheyẹwhe bo dù sọn “atin oyọnẹn dagbe po oylan po tọn” lọ mẹ. a (Jenẹsisi 2:16, 17; 3:6; Lomunu lẹ 5:19) Atin lọ nọtena aṣẹpipa kavi jlọjẹ Jiwheyẹwhe tọn nado magbe nuhe yin dagbe po oylan po tọn na gbẹtọvi lẹ, enẹwutu Adam po Evi po ma do jlọjẹ depope nado dù sọn atin lọ mẹ. Atin-sinsẹ́n he Adam po Evi po dù lọ dohia dọ yé de nado nọ magbe nue yin dagbe po oylan po tọn na yede. Whenue yé wàmọ yé jẹagọdo nujinọtedo walọ dagbe tọn Jiwheyẹwhe tọn.

 Nawẹ “ylando tintan” lọ yinuwado Adam po Evi po ji gbọn?

 Na Adam po Evi po waylando wutu, yé wá poyọnho bosọ kú to godo mẹ. Yé masọ vẹ́ po Jiwheyẹwhe po ba, podọ yé hẹn todido lọ nado nọgbẹ̀ kakadoi to agbasalilo pipé de mẹ bu.—Jenẹsisi 3:19.

 Nawẹ “ylando tintan” lọ yinuwado mílọsu ji gbọn?

 Ogú ylando tọn wẹ Adam po Evi po jodo na kúnkan yetọn lẹpo. E taidi lehe ovi de nọ dugu awutu de tọn sọn mẹjitọ etọn lẹ dè do. (Lomunu lẹ 5:12) Enẹwutu, gbẹtọ lẹpo wẹ yin jiji to “ylanwiwa mẹ,” b enẹ dohia dọ mí nọ yin jiji di mapenọ podọ e nọ bọawu na mí nado ṣinuwa.—Salmu lẹ 51:5; Efesunu lẹ 2:3.

 Na ylando kavi mape he mí dugu etọn wutu, mí nọ jẹazọ̀n, nọ poyọnho bosọ nọ kú. (Lomunu lẹ 6:23) Mí sọ nọ jiya kọdetọn nuṣiwa mílọsu tọn lẹ tọn gọna mẹdevo lẹ tọn.—Yẹwhehodọtọ 8:9; Jakọbu 3:2.

 Be mí na wá gán sọn nue “ylando tintan” lọ ko hẹnwa lẹ si ya?

 Gbau. Biblu dọ dọ Jesu kú “taidi avọ́sinsan ovẹsè tọn de na ylando mítọn lẹ.” (1 Johanu 4:10, Odò) Avọ́sinsan Jesu tọn gán tún mí dote sọn nue ylando he mí dugu etọn lọ hẹnwa mí ji lẹ si, podọ e na zọ́n bọ mí na mọ nuhe Adam po Evi po hẹnbu lọ—enẹ wẹ todido lọ nado nọgbẹ̀ kakadoi to agbasalilo pipé de mẹ.—Johanu 3:16. c

 Linlẹn agọ̀ lẹ gando “ylando tintan” lọ go

 Linlẹn agọ̀: Ylando tintan lọ ma na dike mí ni vẹ́ po Jiwheyẹwhe po gbede.

 Nugbo lọ: Jiwheyẹwhe ma nọ dowhẹ mí na ylando Adam po Evi po tọn. E yọnẹn dọ mapenọ wẹ mí yin, podọ e ma nọ donukun dọ mí ni wà nue na hugan huhlọn mítọn. (Salmu lẹ 103:14) Nugbo wẹ dọ mí nọ jiya na ylando he mí dugu etọn lọ wutu, amọ́ mí do dotẹnmẹ hundote lọ po lẹblanulọkẹyi lọ po nado jihọntọn vivẹ́ po Jiwheyẹwhe po.—Howhinwhẹn lẹ 3:32.

 Linlẹn agọ̀: Baptẹm nọ tún mẹ dote sọn ylando tintan lọ si, enẹwutu yè dona yí baptẹm na viyẹyẹ lẹ.

 Nugbo lọ: Dile etlẹ yindọ mí dona yí baptẹm nado mọ whlẹngán, yise tintindo to avọ́sinsan Jesu tọn mẹ kẹdẹ wẹ gán klọ ylando mẹde tọn sẹ̀. (1 Pita 3:21; 1 Johanu 1:7) Oyọnẹn ji wẹ yise nujọnu tọn nọ sinai do, e ma ka yọnbayi dọ viyẹyẹ lẹ ni wleawuna yise. Enẹwutu, Biblu ma dọ dọ yè ni nọ yí baptẹm na viyẹyẹ lẹ. Whẹho ehe yin nugbo to ojlẹ Klistiani dowhenu tọn lẹ tọn mẹ. Yisenọ lẹ wẹ yé yí baptẹm na, yèdọ “sunnu lẹ po yọnnu lẹ po” he do yise to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ, e ma yin viyẹyẹ lẹ.—Owalọ lẹ 2:41; 8:12.

 Linlẹn agọ̀: Jiwheyẹwhe hodẹ̀do yọnnu lẹ, na Evi wẹ dù atin-sinsẹ́n he Jiwheyẹwhe dosẹ́n etọn lọ jẹnukọn wutu.

Nugbo lọ: Kakati Jiwheyẹwhe nido hodẹ̀do yọnnu, “odàn hoho lọ, he nọ yin yiylọdọ Lẹgba podọ Satani,” yèdọ mẹhe klọ Evi nado waylando lọ wẹ Jiwheyẹwhe hodẹ̀do. (Osọhia 12:9; Jenẹsisi 3:14) Gbọnvona enẹ, okọ̀ Adam tọn wẹ Jiwheyẹwhe ze owhẹ̀ ylando tintan lọ tọn do, e ma yin okọ̀ asi etọn tọn.—Lomunu lẹ 5:12.

 Naegbọn Jiwheyẹwhe do dọ dọ Adam na dugán do asi etọn ji? (Jenẹsisi 3:16) Hogbe enẹlẹ he Jiwheyẹwhe zan ma dohia dọ e yigbena walọ enẹ. Ṣigba, nue ylando na hẹnwa lẹ dọna yé wẹ e te poun. Jiwheyẹwhe nọ donukun dọ sunnu de ni yiwanna asi etọn bosọ nọ doyẹyigona ẹn, podọ e sọ dona nọ na sisi nujọnu tọn yọnnu lẹ to paa mẹ.—Efesunu lẹ 5:25; 1 Pita 3:7.

 Linlẹn agọ̀: Kọndopọ zanhẹmẹ tọn wẹ yin ylando tintan lọ.

 Nugbo lọ: Kọndopọ zanhẹmẹ tọn ma gán yin ylando tintan lọ na whẹwhinwhẹ́n he bọdego lẹ wutu:

  •   Whenue Adam to edeṣo bo ma ko do asi wẹ Jiwheyẹwhe dosẹ́n na ẹn ma nado dù sọn atin oyọnẹn dagbe po oylan po tọn lọ mẹ.—Jenẹsisi 2:17, 18.

  •   Jiwheyẹwhe dọna Adam po Evi po dọ yé ni “yin sinsẹ́nnọ bo sudeji”—enẹ wẹ yindọ, yé ni jivi lẹ. (Jenẹsisi 1:28) Enẹwutu, okà wẹ e na yindọ Jiwheyẹwhe ni sayana asu po asi po tintan lọ na nue uwọ lọsu degbe dọ yé ni wà.

  •   Adam po Evi po waylando yetọn do voovo wẹ—Evi whẹ́ wẹ waylando bọ asu etọn wá bọdego.—Jenẹsisi 3:6.

  •   Biblu kẹalọyi kọndopọ zanhẹmẹ tọn to asu po asi po ṣẹnṣẹn.—Howhinwhẹn lẹ 5:18, 19; 1 Kọlintinu lẹ 7:3.

a Mẹsusu yise dọ ylando he Adam po Evi po wà lọ wẹ yin ylando tintan. Amọ́ nado dọ hójọhó, ylando tintan he Biblu dọho etọn wẹ hodidọ oklọ tọn Satani tọn po lalo he e do na Evi po.—Jenẹsisi 3:4, 5; Johanu 8:44.

b To Biblu mẹ, hogbe lọ “oylan” ma nọ dlẹnalọdo nuṣiwa lẹ kẹdẹ, ṣigba e sọ nọ dlẹnalọdo mape po ylando he mí dugu etọn lọ po.

c Eyin a jlo na yọ́n nususu dogọ gando avọ́sinsan Jesu tọn gọna lehe mí gán mọaleyi sọn e mẹ do go, pọ́n hosọ lọ “Jesu Nọ Whlẹnmẹ​—Gbọnna?