Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¿Máax jats le Biblia ich capituloʼob yéetel versiculoʼoboʼ?

¿Máax jats le Biblia ich capituloʼob yéetel versiculoʼoboʼ?

MÁANS ta tuukul kuxaʼanech teʼ yáax siglooʼ. Ta múuchʼulileʼ táant u xoʼokol junpʼéel u carta le apóstol Pablooʼ. Ka wuʼuyikeʼ yaʼab u téenel ku chʼaʼchiʼitik «le Kiliʼich Tsʼíiboʼob[oʼ]» (2 Timoteo 3:15). Maʼ xaaneʼ ka tuklik: «¿Tuʼux ta tʼaan yaan le jaats táan u xoʼokloʼ?». Baʼaleʼ teʼ kʼiinoʼoboʼ maʼ chéen chʼaʼabil u kaxtaʼaliʼ. ¿Baʼaxten?

MINAʼAN U CAPITULOIL MIX U VERSICULOIL

¿Bix beetaʼanil «le Kiliʼich Tsʼíiboʼob» tu kʼiiniloʼob le apóstol Pablooʼ? Teʼ xookaʼ jeʼel u páajtal a wilik junpʼéeleʼ. Le baʼax ka wilik teʼ fotooʼ junxóotʼ u libroil Isaías kaxtaʼab teʼ Kimen Kʼáaʼnáaboʼ (mar Muerto). ¿Máasaʼ maʼ jatsaʼan u tsʼíibiliʼ? Minaʼan u puntosil mix u comasil, tsʼoʼoleʼ minaʼan u capituloil mix u versiculoil jeʼex bejlaʼoʼ.

Le máaxoʼob tsʼíibt le Bibliaoʼ maʼ tu jatsoʼob le baʼax aʼalaʼabtiʼoboʼ. Juntaatsʼ úuchik u láaj tsʼíibtikoʼob le baʼaxoʼob u kʼáat Dios ka ojéeltaʼakoʼ, maʼ xóotʼmanxóotʼiʼ. ¿Máasaʼ bey uts ta tʼaan ka tsʼíibtaʼaktech junpʼéel carta tumen juntúul máax a yaabiltmoʼ? Beyoʼ tumen junpuul a kʼáat a láaj xoke.

Tumen minaʼan u capituloil yéetel u versiculoileʼ talam kaʼach u kaxtaʼal le tekstoʼoboʼ. Le apóstol Pablooʼ ken u chʼaʼchiʼit junpʼéel teksto tiʼ le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ chéen ku yaʼalik «jeʼex tsʼíibtaʼanilaʼ» wa «jeʼex úuchik u yaʼalik Isaías[eʼ]» (Romailoʼob 3:10; 9:29). Maʼ chéen chʼaʼabil kaʼach u kaxtaʼal le tekstoʼoboʼ, maases wa maʼ u jach kʼaj óol máak «le Kiliʼich Tsʼíiboʼob[oʼ]».

Tsʼoʼoleʼ teʼ «Kiliʼich Tsʼíiboʼob[oʼ]» jejeláas baʼaxoʼob u yaʼalmaj Diosiʼ. Tu tsʼoʼokbal le yáax siglooʼ kʼuch antal 66 libroʼob ichil. Le oʼolal le máaxoʼob xokik le Biblia bejlaʼoʼ jatsʼuts u yilkoʼob, tumen yaan u capituloiloʼob yéetel u versiculoiloʼob. Lelaʼ ku yáantaj utiaʼal u séeb kaxtikoʼob baʼax u kʼáat u yojéeltoʼob, tak le baʼaxoʼob tu chʼaʼchiʼitaj Pablo tu cartaʼoboʼ.

Maʼ xaaneʼ ka tuklik: «¿Máax jats le Biblia ich capituloʼob yéetel versiculoʼoboʼ?».

¿MÁAX TSʼÁA U CAPITULOILOʼOB?

Ku yaʼalaʼaleʼ le máax tsʼáa u capituloiloʼob le Bibliaoʼ Stephen Langton, juntúul máak inglaterrail kʼuch u beetuba u arzobispoil Canterbury. Tu káajbal le siglo 13 ka tu beetoʼ táan kaʼach u meyaj bey maestro tu Universidadil Pariseʼ.

Táanil tiʼ u kʼiiniloʼob Langtoneʼ, le máaxoʼob jach xooknajaʼanoʼoboʼ jejeláas bix tu jatsiloʼob le Biblia ich capituloʼoboʼ, maʼ xaaneʼ utiaʼal u maas séeb kaxtaʼal wa baʼax jaatsil. Beyoʼ tu lugar a xakʼaltik tu túulisil junpʼéel libro utiaʼal a kaxtik wa baʼaxeʼ chéen kʼaʼabéet a xakʼaltik junpʼéeliliʼ capítulo. Tumen teʼ Bibliaoʼ yaan libroʼob nuuktakiʼ, jeʼex u libroil Isaíaseʼ 66 capituloʼob yaantiʼ.

Baʼaleʼ anchaj junpʼéel problema: maʼ juntakáaliliʼ bix úuchik u jaʼatsal le capituloʼoboʼ. Jeʼex tiʼ junpʼéel Bibliaeʼ u Evangelioil Marcoseʼ jatsaʼan kaʼach ich óoliʼ 50 capituloʼob, maʼ ich 16 capituloʼob jeʼex yanil bejlaʼoʼ. Tu kʼiiniloʼob Langtoneʼ, tu kaajil Pariseʼ yaʼab tiʼ le máaxoʼob bijaʼanoʼob xookoʼ u bismoʼob kaʼach le Bibliaʼob ku jóoʼsaʼal teʼ tuʼux kajaʼanoʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ xaʼakʼpajtiʼob ka tu yóotaj u kaxtoʼob le tekstoʼob ku yaʼalaʼaltiʼoboʼ. ¿Baʼaxten? Tumen maʼ junpʼéeliliʼ bix jatsaʼanil u Bibliaʼobiʼ.

Le oʼolal Langtoneʼ tu jel jatsaj u capituloiloʼob le Bibliaoʼ. Jeʼex u yaʼalik junpʼéel libro ku tʼaan tiʼ historiaeʼ, le bix tu jatsiloʼ «utschaj tu tʼaan le máaxoʼob xokik yéetel copiartik le Bibliaoʼ, ka séeb kʼaj óoltaʼab tu kaajil Europa» (The Book—A History of the Bible). Bejlaʼeʼ óoliʼ tuláakal le Bibliaʼob jatsaʼan u capituloiloʼob jeʼex tu beetil Langtonoʼ.

¿MÁAX TSʼÁA U VERSICULOILOʼOB?

Ka máan 300 años, jach tu chúumuk le siglo 16, maas facilchaj u xakʼalxoktaʼal le Bibliaoʼ. Tumen Robert Estienne, juntúul máak ku imprimirtik juʼunoʼob yéetel ku baʼateʼel tu yoʼolal u derechos wíinikeʼ, tu tsʼáaj cuentaeʼ maʼalob ka jaʼatsak le Biblia junpʼéeliliʼ bixoʼ, maʼ chéen u capituloiloʼobiʼ baʼaxeʼ tak u versiculoiloʼob.

Maʼ tiʼ Estienne yáax taal tu tuukul u tsʼáaik u versiculoiloʼob le Bibliaoʼ. Yaʼab años antes u síijileʼ le judíoʼob copiartik le Bibliaoʼ tsʼokaʼaniliʼ u tsʼáaikoʼob u versiculoiloʼob le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ (Antiguo Testamento), chéen maʼ tu jatsoʼob ich capituloʼobiʼ. Baʼaleʼ jeʼex úuchik yéetel le capituloʼoboʼ maʼ junpʼéeliʼ bix úuchik u jaʼatsal le versiculoʼoboʼ.

Estienneeʼ tu tsʼáaj u versiculoiloʼob le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich Griegooʼ (Nuevo Testamento) ka tsʼoʼokeʼ tu nupaj yéetel le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ. Tu añoil 1553, tu jóoʼsaj le yáax Biblia tu chúukaʼanil ich francesoʼ, jatsaʼan xan ich capituloʼob yéetel ich versiculoʼob jeʼex le Biblia yáantoʼon bejlaʼoʼ. Jujuntúul máakoʼobeʼ tu yaʼaloʼobeʼ maʼ jach maʼalob le bix jatsaʼanil le Biblia ich versiculoʼoboʼ tumen xóotʼmanxóotʼ yanikoʼob bey mix baʼal yaan yil junpʼéel versículo yéetel uláakʼeʼ. Uláakʼ máakoʼob ku imprimirtikoʼob le Bibliaʼoboʼ káaj u beetkoʼob le baʼax tu beetaj Estienneoʼ.

KU YÁANTAJ UTIAʼAL U XOʼOKOL LE BIBLIAOʼ

Kex bey maʼ nojoch baʼal u jaʼatsal le Biblia ich capituloʼob yéetel versiculoʼoboʼ, jach yaʼab utsil tu taasaj tumen bey ka tsʼaʼabak u kʼaabaʼ cada versiculoeʼ. U jaajileʼ maʼ Dios aʼal ka jaʼatsak le Biblia ich capituloʼob yéetel versiculoʼoboʼ, yéetel yaan horaeʼ jelaʼan tuʼux jatsaʼan le versiculoʼoboʼ. Kex beyoʼ jach ku yáantaj utiaʼal k-séeb kaxtik le versiculoʼob k-kʼáat xokoʼ. Lelaʼ bey jeʼex ka k-marcart junjaats tiʼ junpʼéel documento wa libro utiaʼal maʼ u tuʼubultoʼon tuʼux yaneʼ.

Kex jach yaʼab bix u yáantaj le bix jaʼatsik le Bibliaoʼ, le baʼax maas kʼaʼanaʼanoʼ letiʼe k-naʼatik baʼax u kʼáat Dios ka k-ojéeltoʼ. Ken a xok junpʼéel u tsikbalil le Bibliaoʼ ilawil a láaj xokik desde tu káajbal tak tu tsʼoʼokbal, maʼ chéen junpʼéel versiculoiʼ. Beyoʼ yaan a maas kʼaj óoltik tubeel «le Kiliʼich Tsʼíiboʼob jeʼel u tsʼáaikoʼobtech naʼat utiaʼal ka a salvartaba[oʼ]» (2 Timoteo 3:15).