Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Homẹmimiọn—Nuyiwa Nuyọnẹn Tọn De

Homẹmimiọn—Nuyiwa Nuyọnẹn Tọn De

Toñi, he yin nukunpedomẹgotọ azọ́nyọnẹntọ de zín ogàn họngbo ji tọn, bọ nawe de siọ. Nawe lọ zun Toñi bo wadán deji dọ e ma yawu wá nado penukundo onọ̀ emitọn he ko poyọnho lọ go. E ma ka yindọ Toñi gbọwhenu do wá wẹ gba. Ṣogan, e yí homẹfa do vẹvẹna nawe lọ nado johodo.

TO WHEDEVONU, nawe lọ sọ diọnukun do Toñi ji whladopo dogọ. Nawẹ e yinuwa gbọn? E dọmọ: “Ninọmẹ lọ vẹawu taun. E to hogbe kàunkàun lẹ zan na mi matin whẹjijọ.” Etomọṣo, Toñi sọ vẹvẹna nawe lọ bo dọna ẹn dọ emi mọnukunnujẹ ninọmẹ sinsinyẹn he mẹ e to jujugbọn mẹ.

Eyin a tin to otẹn Toñi tọn mẹ, nawẹ a lẹndọ a na ko yinuwa gbọn? Be a na ko tẹnpọn nado yinuwa po homẹmimiọn po ya? Be e na ko vẹawuna we taun nado duto dewe ji wẹ ya? Nado dọ hójọhó, walọmimiọn didohia to ninọmẹ he yin nùdego to aga nkọ lẹ mẹ nọ kàn dẹpẹ biọ taun. Whenue yè gbidikọna mí kavi dinho mí, e nọ vẹawu taun nado duto míde ji bo do homẹmimiọn hia.

Ṣigba, Biblu na tuli Klistiani lẹ nado yin homẹmimiọnnọ. Na nugbo tọn, Ohó Jiwheyẹwhe tọn dohia dọ kanṣiṣa de tin to jẹhẹnu ehe po nuyọnẹn po ṣẹnṣẹn. Devi Jakọbu kanse dọmọ: “Mẹnu to mì mẹ wẹ yin nuyọnẹntọ bo tindo nukunnumọjẹnumẹ? Gbọ e ni gbọn walọyizan dagbe etọn dali do azọ́n lẹ hia, yèdọ azọ́n he yin wiwà po walọmimiọn he wá sọn nuyọnẹn mẹ po lẹ.” (Jak. 3:13) Nawẹ homẹmimiọn nọ dohia dọ mí tindo nuyọnẹn he wá sọn aga gbọn? Podọ etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado wleawuna jẹhẹnu jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn ehe?

NUYỌNẸN HE HOMẸMIMIỌNNỌ DE NỌ DOHIA

Homẹmimiọn sọgan de homẹgble sẹ̀. “Gblọndo he yin nina po ogbè dẹẹdẹ po nọ lilẹ́ adi sẹ̀, ṣigba, hogbe kàunkàun nọ fọ́n homẹgble dote.”Howh. 15:1.

Nuyiwa po homẹgble po sọgan hẹn ninọmẹ de vantan dogọ, na e nọ taidi yovomi bibà do miyọ́n mẹ nkọ. (Howh. 26:21) To vogbingbọn mẹ, nuyiwa po walọmimiọn po nọ saba hẹn fifá wá. E tlẹ sọgan fá mẹhe to adi sinsinyẹn ji de.

Toñi tindo numimọ ehe tọn. To whenue nawe lọ doayi nuyiwa walọmimiọn tọn Toñi tọn go, dasin wayi do e. E basi zẹẹmẹ dọ nuhahun mẹdetiti tọn po whẹndo emitọn tọn po lẹ wẹ húagbọ́ emi. Toñi dọyẹwheho na ẹn, podọ plọnmẹ Biblu de bẹjẹeji—na Toñi yinuwa po walọmimiọn po bosọ dín jijọho wutu.

Homẹmimiọn sọgan hẹn ayajẹ wá na mí. “Ayajẹnọ wẹ homẹmimiọnnọ lẹ, na yé na dugu aigba tọn.”Mat. 5:5.

Naegbọn homẹmimiọnnọ lẹ do yin ayajẹnọ? Susu mẹhe ko yin danuwatọ dai lẹ tọn nọ gọ́ na ayajẹ todin he yé lẹzun walọmimiọnnọ. Gbẹzan yetọn ko pọnte, podọ yé yọnẹn dọ sọgodo dagbedagbe de to tepọn yé. (Kol. 3:12) Adolfo, he yin nugopọntọ lẹdo tọn de to Espagne, flin gbẹzan he e nọ zan dai whẹpo do wá mọ nugbo.

Adolfo dọmọ: “Gbẹzan ṣie ma do ota de. Adi nọ yawu do mi, sọmọ bọ họntọn ṣie lẹ nọ dibuna mi na hùnyinylan po danuwiwa ṣie po wutu. Amọ́ to gbèdopo, nujijọ de wá diọ gbẹzan ṣie. To avùnhiho sinsinyẹn de whenu, yè gbleawu mi taun do ofi voovo ṣidopo, bọ n’dihùn bo dibla kú.”

Ṣigba todin, Adolfo nọ plọn mẹdevo lẹ to ohó po walọ po mẹ nado nọ do homẹmimiọn hia. Mẹsusu nọ dọnsẹpọ ẹ na jijọ walọmimiọn tọn he e tindo wutu. Adolfo dọ dọ e nọ vivi na emi taun dọ emi penugo nado hẹn gbẹtọ-yinyin emitọn pọnte. Podọ e nọ dopẹna Jehovah dọ e gọalọna emi nado wleawuna homẹmimiọn.

Homẹmimiọn nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn. “Visunnu ṣie, yin nuyọnẹntọ bo hẹn homẹ ṣie hùn, na yẹn nido gblọnhona ewọ he to vivlẹ mi kò.” Howh. 27:11.

Na taun tọn, kẹntọgán lọ Lẹgba wẹ to Jehovah vlẹko. Jiwheyẹwhe tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado gblehomẹ na mẹvlẹko enẹlẹ wutu, amọ́ Biblu dọ gando Jehovah go dọ ewọ “nọ whleawu nado gblehomẹ.” (Eks. 34:6) To whenue mí dovivẹnu nujọnu tọn nado hodo apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn to awuwhiwhle nado gblehomẹ po homẹmimiọn didohia po mẹ, nuyiwa mítọn lẹ nọ do nuyọnẹn hia podọ ehe nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn taun.—Efe. 5:1.

Mí nọ saba pehẹ nuylankan lẹ to aihọn he mẹ mí tin te ehe mẹ. Mẹhe lẹdo mí lẹ sọgan yin “awagundotọ, saklanọ, nùzantọ, . . . mẹhẹngbletọ, wazẹjlẹgonọ, kanylantọ.” (2 Tim. 3:2, 3) Etomọṣo, enẹ ma dona glọnalina Klistiani lẹ nado wleawuna gbigbọ walọmimiọn tọn. Ohó Jiwheyẹwhe tọn flinnu mí dọ “nuyọnẹn he wá sọn aga . . . nọ dín jijọho, e yin lẹnpọn dagbenọ.” (Jak. 3:17) Eyin mí nọ dín jijọho bosọ nọ yin lẹnpọn dagbenọ, mí nọ dohia dọ mí tindo nuyọnẹn he wá sọn Jiwheyẹwhe dè. Nuyọnẹn mọnkọtọn na whàn mí nado nọ yinuwa po homẹmimiọn po to whenue mẹde hẹn homẹgble mí, podọ mí na dọnsẹpọ Jehovah hugan gbede pọ́n, yèdọ mẹhe yin Asisa nuyọnẹn madodogbó tọn.