Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 27

“Lɔtūce Óndú Ā”

“Lɔtūce Óndú Ā”

“Aá lɔtūce Óndú ā. Aá cɛ̄ɛ̄lā nū, aá lɔtūlé.”—AÍJĒ 27:14.

IJÉ ƆMƐ 128 Lɛ Ɔtule Gā Ajaajɛ

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

1. (a) Eyiyoce nyá nɛ Ujehofa je lɛ alɔ a? (b) Ɔdi wɛ ɛyi kóō “lɔtūce Óndú ā”? (Má “Ɛlā Ō Je Teyi Peee.”)

 UJEHOFA lɛ ɛnɛɛnɛ eyiyoce je lɛ ɛjɛɛji ācɛ nōo yihɔtu ku nu a ɛ. Ó gboji gɛ ŋ, Ujehofa géē bi ōcē, ɔnɔ, mla ikwū wa oŋmɛyi. (Mafú 21:3, 4) Ó géē je otabɔ lɛ “ācɛ nēé ī tú iyī uwā wāajɛ ā,” kéē kwu ɛcɛ nyā u piya uparadais. (Aíjē 37:9-11) Ó géē ya ɔ tɔɔtɛ ku alɔ lɛ ɛma o gbo iyi nɛɛ ku abɔyi alɔ mla ɔ, nōo géē fiyɛ ɛ̄nɛ̄ alɔ gē jɔɔnyɛ nu mɛmla ɔ babanya a. Ɔɔma wɛ ɛnɛɛnɛ eyiyoce! Amáŋ, ɔdi cɛ lɛ alɔ kpɔtuce ku aokonu ō ce ku Ujehofa géē ya jila piii a? Ujehofa gē ya ɔdā nɛ ó ka, ka anuɔ géē ya a eko doodu. Ohigbu ɛnyā, alɔ lɛ ɛnɛɛnɛ ɛlā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ cika ō “lɔtūce Óndú ā.” * (Aíjē 27:14) Alɔ gē ma ɛnyā fu ŋma lɛ ō gbeyi cii mla eeye, ku Ɔwɔico kóō ya ɛjɛɛji ɔdā nɛ ó cokonu ku nu a.—Ayis. 55:10, 11.

2. Ɔdi nɛ Ujehofa ya gbɔbu ɛ ma?

2 Ujehofa le mafu gbɔbu ɛ, ka anuɔ gē ya aɔdā nɛ ó cokonu ku nu a. Leyi yɛ ɛnɛɛnɛ ocabɔ éyi. Ipu ɔkpá ku Ɔdā Néē Mafu Lɛ Ujɔni, Ujehofa cokonu ka ɛpleeko ku alɔ nyā, ó géē bi ācɛ ŋma ipu ɛjɛɛji éwo, ipɔɔma, mɛmla uce ɛyɛɛyɛyi cɛɛ kéē piyatɔha ipu ɛ̄gbā ō gba ku nu. Icɛ, ígwu nōó lɛ ɛdɔ ŋ nyā wɛ ācɛ nōo wɛ “ɛwa nɛ̄hi” a. (Mafú 7:9, 10) Naana nɛ ígwu nyā lɛ ɛdɔ ku acɛnyilɔ, acɛnya, mla ayipɛ doodu a, é wɛ apɔlɛ ekponu nōo yɔ ɛbɔ. (Aíjē 133:1; Ujɔ́n. 10:16) Ācɛ nōo wɛ ipu ɛwa nɛhi a klla wɛ ācɛ nōo lɛ ɔtu caca ō tɔɔna. É klla le tutu eko doodu ō kɛla lɛyikwu eyiyoce ku ɛcɛ olɔhi a mla ɔcɛ duuma nōo le tutu ō jahɔ. (Umát. 28:19, 20; Mafú 14:6, 7; 22:17) Ɔdaŋ ku a wɛ ipu ɛwa nɛhi a, ó lɛ aafu ŋ, eyiyoce ku ɔdā olɔhi nōo yɔ i wa a wɛ ɔdā nōo jɛ uwɔ eyī nɛhi.

3. Ɔdi nɛ Ebilii bi ɔtu ō ya a?

3 Ebilii i dɔka ku a lɛ eyiyoce ku ɛcɔbu ŋ. Ɔdā nɛ ó bi ɔtu ō ya, wɛ ka ó dɔka ku a kpɔtuce ka Ujehofa i lɛ ɛlá wu ɔ ŋ, ka ó klla gáā ya aɔdā nɛ ó cokonu ku nu a ŋ. Ɔdaŋ ku Ebilii lɛ eyiyoce ku alɔ cataajɛ, alɔ i gáā lɛ ɔtu gɛ ŋ, alɔ klla lɔfu lɛ abɔ ci ō gba Ujehofa ɛ̄gbā. Ɛgɛ nɛ alɔ gáā má a, Ebilii ceyitikwu kóō lɛ eyiyoce nɛ Ujobu lɛ a cataajɛ, mla ō ya kóō habɔ ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa ta.

4. Ɔdi nɛ alɔ gáā leyi yɛ ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a? (Ujóbu 1:9-12)

4 Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē leyi yɛ ɛgɛ nɛ Ebilii ceyitikwu kóō kwu Ujobu abɔfu kóō habɔ ō hayi kpaakpa lɛ Ujehofa ta a. (Jé Ujóbu 1:9-12.) Alɔ klla géē kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ocabɔ ku Ujobu, mla ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ cika ō bla ka Ɔwɔico yihɔtu alɔ klla géē ya aɔdā nɛ ó cokonu ku nu a.

USETAN CEYITIKWU KÓŌ YA KU EYIYOCE NƐ UJOBU LƐ A KÓŌ HƐ Ɔ ABƆ

5-6. Ɔdi ya da Ujobu ɛpleeko kpii a?

5 Oyeeyi yɔ i nyɔ lɔhi lɛ Ujobu. Ó jɔɔnyɛ ɛnɛɛnɛ ɛma olɔhi mla Ujehofa. Ó lɛ apɔlɛ nōo nwune, é kē piyatɔha lɔlɔɔhi. Ó klla wɛ ɔcɛ nōo gba agbenu nɛhi. (Ujób. 1:1-5) Amáŋ ipu ɛ̄cī ekponu, ɛjɛɛji aɔdā nōó lɛ kpɛmm ma hɛ ɔ abɔ gáā hile ligii. Aflɛyi, aɔdā agbenu ku nu hɛ abɔ duudu. (Ujób. 1:13-17) Oŋma ɔɔma, ɛjɛɛji ayipɛ ɔlɛ nu kwu pɛ gekwu. Gbɛla lɛyikwu unwalu nɛ Ujobu má a ɛ. Ó gē kwu aadā mla aɛ́nɛ́ iyē nɛhi eko nɛ ayipɛ ɔlɛ uwa éyi gekwu. Ó lɛ a, gbɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ ɔtu géē biya lɛ Ujobu mla ɔnyā nɛɛnɛhi, eko néē gáā le jé ka ayipɛ ɔlɛ uwa igwo gekwu igbo ekponu a. Ɔɔma ya ɛɛ nɛ Ujobu hila ili ku nu ipu ikwu ō je klla gáā gwonu kla ajɛ a!—Ujób. 1:18-20.

6 Oŋma ɔɔma, Usetan ya ka Ujobu kóō gbɔɔ ō doōcē nōo kwu iyē klla gē ta uweyi nɛhi. (Ujób. 2:6-8; 7:5) Gbɔbu lɛ eko nyā, ācɛ gē lɛ ojilima ce Ujobu nɛhi ɛga nɛ ó lā a. Ācɛ kōō gē wa ɛgiyi nu kóō tu uwa ukɔ́. (Ujób. 31:18) Amáŋ babanya ɛjɛɛji uwa i gē tubla ɔ gɛ ŋ. Ayinɛ nu, aoklobiya ku nu nōo kwu ɔ ajaajɛ, mla acocɛhɔ ku nu i tu kwu ɔ gɛ ŋ duu!—Ujób. 19:13, 14, 16.

Ācɛ Ocijali alɛwa ɛpleeko ku alɔ nyā má ɛdɔ unwalu nɛ Ujobu má ipu oyeeyi a duu ɛ (Má ogwotu ɔmɛ 7) *

7. (a) Ɔdi nɛ Ujobu kpɔtuce ka ó wɛ ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ ó yɔ i má owe a, amáŋ ɔdi nɛ ó kē ta ō ya a? (b) Ɛgɛnyá nɛ Ɔcɛ O Yɛce Ukraist lɔfu má unwalu nōo gbla ɛ̄nɛ̄ alɔ yɔ i má ipu ifoto nōo ba ɔ iyē a?

7 Usetan dɔka ku Ujobu kóō gbɛla, ka ó yɔ i má owe ohigbu ka Ujehofa yɔ i cɔnu mla ɔ a. Ocabɔ mafu, Usetan bi owu olɔfu nɛhi lɛ ɔlɛ nɛ ayi ku Ujobu igwo yɔ i jɔɔnyɛ ɔdole tɔha a cataajɛ. (Ujób. 1:18, 19) Ó klla ya ku ɔla kóō ŋma ɔkpanco wa i lɛ ɛjɛɛji aɛ́bɛ́ ku Ujobu mla ācɛ nōo gē leyikwu uwa a kpo yiifi. (Ujób. 1:16) Ohigbu ka owu mla ɔla a wa ŋma ɔkpanco a, Ujobu lɔfu gbɛla kē wa ŋma ɛgiyi Ujehofa. Ohigbu ɛnyā, Ujobu kpɔtuce ka ɔwɛ éyi amāŋ ɔwɛ ɔhá, ó lɛ Ujehofa ya cɔnu ɛ. Naana a, Ujobu ta ō ca Ujehofa ɛca. Ujobu jé ka ó miyɛ ɔdā olɔhi alɛwa ŋma ɛgiyi Ujehofa, ihayi alɛwa nōo gáā yɛ a ɛ. Ohigbu ɛnyā, ó gbɛla ka ɔdaŋ ku anuɔ miyɛ ɔdā olɔhi ɛyɛɛyɛyi a, anuɔ cika ō miyɛ ɔdobɔbi a duu. Ohigbu ɛnyā, ó kahinii: “Ɔwɔicō, n cɛ̄tra awɔ.” (Ujób. 1:20, 21; 2:10) Naana nɛ Ujobu i lɛ ije mla aɔdā agbenu gɛ ŋ, nɛ ayi ku ɔlɛ nu kwu pɛ gekwu, nɛ ó klla yɔ i doōcē nɛɛnɛhi a, ó hayi kpaakpa lɛ Ujehofa kpɔ. Amáŋ, ó lɛ ɔwɛ ɔhá nɛ Usetan bi le jé ɔ má kpɔ.

8. Ɔdā ɔhá nyá nɛ Usetan ya Ujobu a?

8 Ɔdā ɔhá nɛ Usetan ya kpɔ a wɛ ka ó bi ācɛ ɛta nōo ya ula bɛɛka é wɛ aoklobiya ku Ujobu a, le ya ku Ujobu kóō má iyi nu bɛɛka ó tiile ma ŋ. Acɛnyilɔ nyā ka ka Ujobu yɔ i má owe ohigbu ɔdobɔbi alɛwa nɛ ó ya a. (Ujób. 22:5-9) É ceyitikwu ya kóō kpɔtuce ka ɛgɛ duuma nɛ ó ya ɔdā olɔhi lɛ, ka Ɔwɔico i gáā lɛ ɛlá wu oceyitikwu duuma nɛ ó yɔ i ya a ŋ. (Ujób. 4:18; 22:2, 3; 25:4) É yɔ i ceyitikwu ya ku Ujobu kóō gbɛla ka Ɔwɔico i yihɔtu nu ŋ, Ɔwɔico i gā leyi kwu ɔ ŋ, ka ó klla tiile duuma ō gba ɔ ɛ̄gbā ŋ. Aɛlā néē yɔ i ka a lɔfu ya ku Ujobu kóō leyi má āhɔ̄ ku nu bɛɛka ó lɛ eyiyoce duuma gɛ ŋ ma.

9. Ɔdi ta Ujobu abɔ kóō lɛ ɔtu klla hayi lɔfu a?

9 Leyi yɛ āhɔ̄ nyā ɛ. Ujobu cice ipu ewo klla yɔ i je ɔnɔ nɛɛnɛhi. (Ujób. 2:8) Aoklobiya ku nu a gɔbu yɔ i ka ka ó wɛ ɔcɛ olɔhi ŋ, ka ó klla ya ɔdā duuma lɔhi jeeje ɛ ŋ. Unwalu ɛyɛɛyɛyi nɛ ó má a lɛbɛɛka ɛcɔ ogbenu nōo pla ɔ ɔkɔ a, ikwū ku ayipɛ ɔlɛ nu a klla wɛ ɔdā nōo yɔ i biya ɔ ɔtu nɛɛnɛhi. Eko aflɛyi a, Ujobu i kɛla duuma ŋ. (Ujób. 2:13–3:1) Amáŋ, ɔdaŋ ku abɔ Ujobu i kɛla duuma ŋ ma ya ku acɛnyilɔ ɛta nōo ya bɛɛka é wɛ oklobiya ku nu a, kéē gbɛla ka Ujobu géē lɛ abɔ ci ō gba Ujehofa ɛ̄gbā, ɔɔma lé ka ē lɛ inyileyi ya yɔ abɔɔ a. Ó lɛ eko éyi lɛ a, á jé ŋ, Ujobu jeyi gico má aoklobiya ɛkɛmgbɛ ku nu a anu ó da uwa kahinii: “Jāā gbéeko nɛ̄ ikwū ŋmó um, ń gáā cɛ̄ gbóōgbóō ka n yá ɔdōbɔ̄bí ŋ́.” (Ujób. 27:5) Ɔdi ta Ujobu abɔ kóō lɛ ɔtu klla hayi lɔfu, naana nɛ ó yɔ i má unwalu ɛyɛɛyɛyi a? Eko nɛ ɔtu kóō le gbenyi lɛ ɔ fiyɛ duu a naana, ó lɛ abɔ ci ō yɔ i kpɔtuce ka Ɔwɔico ku nu nōo lɛ ihɔtu a, géē ya ku ɛjɛɛji unwalu ku nu kóō mɛ ŋ. Ó jé ka ɔdaŋ ka ó gekwu naana, ka Ujehofa géē je ɔ heyi ŋma ɔlekwu.—Ujób. 14:13-15.

ƐGƐNYÁ NƐ ALƆ GÁĀ GBLA UJOBU YA A?

10. Ɔdi nɛ ɔ̄kā lɛyikwu Ujobu a nwu alɔ a?

10 Ɔ̄kā lɛyikwu Ujobu a nwu alɔ ka Usetan i gáā kwu alɔ abɔfu ō habɔ Ujehofa ta ŋ, ka Ujehofa klla jé ɛjɛɛji āhɔ̄ nɛ alɔ ya anu a. Ɔdā nɛ Ujobu má ipu oyeeyi a, klla lɔfu ta alɔ abɔ ō jɛyi ku ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ lɔfu má iyi alɔ ipu ɛdɔ āhɔ̄ ōhī a. Leyi yɛ aɛlā okpɔcii ōhī nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ɛgiyi Ujobu a.

11. Ɔdaŋ ku alɔ gɔbu yɔ i kpɔtuce Ujehofa, ɔdi nɛ alɔ cika ō jé kpɔcii a? (Ujɛ́mīsi 4:7)

11 Ujobu mafu ku ɔdaŋ ku alɔ gɔbu yɔ i kpɔtuce Ujehofa, alɔ géē lɔfu lɔtu unwalu duuma, klla ya Ebilii nōo gē bɛyikwu alɔ a lé mɛɛlɛ. Itene nyá gáā bɛɛcɛ ŋma anu a? Ubáyíbu je ɔtu ō tu kwu ɔtu lɛ alɔ ka Ebilii géē kwu ŋma ɛgiyi alɔ.— Ujɛ́mīsi 4:7.

12. Ɛgɛnyá nɛ eyiyoce ku ō heyi ŋma ɔlekwu a lɛ ɔfu tu Ujobu iyē a?

12 Alɔ cika ō lɛ ɔtu okpoce olɔfu lɛyikwu eyiyoce ku ō heyi ŋma ɔlekwu a. Ɛgɛ nɛ alɔ má ŋma ipu ikpɛyi ɛlā nōo gáā yɛ a, igbalɛwa, Ebilii gē ceyitikwu kóō bi ikwū le ya cɛɛ ku alɔ habɔ ō hayi kpaakpa lɛ Ujehofa. Ipu āhɔ̄ ku Ujobu, Usetan ka ka Ujobu géē ya ɔdā duuma, ɔdaŋ nōó kóō wɛ ō habɔ ɛ̄gbā ō gba Ujehofa ta, o ya ɛɛ kóō lɛ oyeeyi ku nu nyata. Usetan i kpaakpa fluflu ŋ. Naana nɛ Ujobu gbɛla ka anuɔ géē kwū a, ó hayi kpaakpa lɛ Ujehofa kpɔ. Ɔtu ō ce ku nu lɛyikwu olɔhi ku Ujehofa, mla eyiyoce olɔfu nɛ ó lɛ ka Ujehofa géē ya ku odee kóō lɔhi igbihaajɛ a, ta ɔ abɔ kóō lɔtu. Ujobu kpɔtuce ku ɔdaŋ ka Ujehofa i ta ɔ abɔ eko nɛ ó yeeyi a ŋ naana, ka Ɔwɔico géē je ɔ heyi ŋma ɔlekwu ɛcɔbu. Eyiyoce ku ō heyi ŋma ɔlekwu a wɛ ɔkwɛyi tu Ujobu. Ɔdaŋ ku eyiyoce ɔɔma wɛ ɔkwɛyi tu alɔ, ufi kóō kwū i gáā ya cɛɛ ku alɔ habɔ ō gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ.

13. Ɔdi nɛ alɔ nwu ŋma ɔdā nɛ Usetan ya Ujobu a?

13 Alɔ cika ō lɛ ɔtu tu ɔwɛ ɛyɛɛyɛyi nɛ Ebilii bi le ya Ujobu ojama a lɔɔlɔhi, ohigbu ka ó gē bi ɔwɛ ekponu ɔɔma le yuklɔ icɛ duu. Má ɛdɔ ɛlā ɛkɛmgbɛ nɛ Usetan ka a: “Ɔ̄cɛ [ó wɛ Ujobu foofunu nóó] lɔfú je ɔdā dúúmā nōó lɛ ā o yá kóō yēeyī glá.” (Ujób. 2:4, 5) Ohigbu ɛnyā, ɛyi ɛlā ku Usetan wɛ ka alɔ i yihɔtu ku Ujehofa ɔkwɔɔkwɛyi ŋ, ka alɔ géē je igbihi ce kwu ɔ ɔdaŋ ku ɔɔma géē nya oyeeyi ku alɔ ta. Usetan klla ka kpɔ ka Ɔwɔico i yihɔtu alɔ ŋ, ka ó klla gáā má oceyitikwu ku alɔ ō ya ɔdā nōo he ɔ ɔtu a ŋ. Ohigbu ku alɔ jé ɔdā nɛ Usetan bi ɔtu a, alɔ i gē kpɔtuce ɛlā ɛkɛmgbɛ ku nu a ŋ.

14. Ɔdaŋ ku alɔ yɔ ipu unwalu, ɔdi nōó lɔfu ta alɔ abɔ ō jé a? Je ocabɔ mafu éyi.

14 Alɔ cika ō leyi má unwalu nɛ alɔ gē má a ka ó wɛ ɛga ō bi le nwu ɛlā lɛyikwu iyi alɔ. Unwalu ɛyɛɛyɛyi nɛ Ujobu má a ta ɔ abɔ kóō lɛ ɛga ōhī nɛ ó gē ya lɔhi ŋ ma jé, cɛɛ ka ó klla lɛ odee ya lɛyikwu ɔ. Ocabɔ mafu, ó nwu ka ó cika ō tu iyi nu waajɛ fiyɛ. (Ujób. 42:3) Alɔ abɔyi alɔ lɔfu nwu ɛlā alɛwa lɛyikwu iyi alɔ eko duuma nɛ alɔ yɔ ipu unwalu. Ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi nōo lé ka u Nikolay * néē je ta inu agba naana nɛ ó yɔ i doōcē nɛɛnɛhi a kahinii: “Eko nɛ um yɔ inu agba a ta um abɔ ku um jé auce ō ya nɛ um cɛgbá ō ya lɔhi fiyɛ anu a.” Boobu nɛ alɔ lɛ aɛga nɛ alɔ i gē ya lɔhi ŋ ma jé, alɔ lɔfu ya odee lɛyikwu uwa.

15. Ɔnyɛ nɛ alɔ cika ō jahɔ lɛ ɔ a, ɔdi kē ya a?

15 Alɔ cika ō jahɔ lɛ Ujehofa, ó wɛ aolɛla ku alɔ ŋ. Ujobu jahɔ lɔɔlɔhi eko nɛ Ujehofa kɛla lɛ ɔ a. Ɔwɔico da Ujobu aɔka ōhī, o ya ɛɛ kóō ta ɔ abɔ jé ɛgɛ nɛ ó lɛ ɛlá wu ɔ lɛ a. Ujobu toohi nōo mafu ka ó tu iyi nu waajɛ, klla mafu ka olɔhi ku Ujehofa wɛ ɔdā nōo jɛ ɔ eyī nɛhi. Ó kahinii: “Ɔdā nɛ̄ ācɛ ɔhá ka gā um lɛyíkwu uwɔ ā ofōōfūnū nɛ̄ n jé á. Amáŋ, abālɔbányā ā, n bī īkpēyī abɔ̄yī um lɛ uwɔ má ɛɛ́.” (Ujób. 42:5) A blakwu ɛga nɛ Ujobu yɔ eko nɛ ó ka aɛlā nyā a? Ó cice ɛyi ewo kpɔ, ɔkpiye ku nu duudu le mu mla ipi, ó klla yɔ i yekwu ku ayi nu nōo je pɛkwu a eko ɔɔma kpɔ. Naana a, Ujehofa cɛ lɛ Ujobu le jé ka ó yihɔtu ku nu, klla ta ɔ ɔtu kwu ka ó teyi olɔhi ku nu.—Ujób. 42:7, 8.

16. Oŋma ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ayisáya 49:15, 16 a, ɔdi nɛ alɔ cika ō bi ɔtu eko duuma nɛ alɔ yɔ ipu unwalu a?

16 Icɛ duu, ācɛ lɔfu ca alɔ ɛca klla ya ɛlā mla alɔ bɛɛka alɔ i tiile ŋ ma. É kóō lɔfu ceyitikwu kéē biya iyē olɔhi ku alɔ amāŋ ɔwa ku alɔ, klla lɔfu “kā ɛdɔ ɛ̄kɛ̄mgbɛ̄ obɔ̄bí dóódu” ce alɔ. (Umát. 5:11) Ŋma ɔ̄kā ku Ujobu, alɔ nwu ka Ujehofa kpɔtuce ka alɔ géē hayi kpaakpa lɛ ɔ, gā ajaajɛ eko duuma nɛ alɔ yɔ ipu unwalu. Ujehofa yihɔtu alɔ, ó kē gáā ce igbihi kwu ācɛ nōo lɔtuce ɔ a gboogboo ŋ. (Jé Ayisáya 49:15, 16.) A hii jahɔ lɛ aɛlā ɛkɛmgbɛ duuma nɛ aolɛla ku Ɔwɔico gē ka a ŋ! James, ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi nōo ŋma éwo ku Turkey nɛ apɔlɛ ku nu má unwalu bɔbi bɔbi a kahinii: “Alɔ gáā le nwu ka ō jahɔ lɛ aɛlā ɛkɛmgbɛ, lɛyikwu ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico géē je alɔ ɔtu gbenyi. Ohigbu ɔɔma, alɔ lɛ ɔtu ku alɔ kwu eyiyoce ku Ajɔɔcɛ a, klla bi odee yɔ i ya ipu ɛ̄gbā ō gba ku alɔ lɛ Ujehofa. Ohigbu ɛnyā, alɔ lɛ abɔ bi eeye ku alɔ.” Bɛɛka Ujobu a, alɔ gē jahɔ lɛ Ujehofa! Ohigbu ɛnyā ɛkɛmgbɛ nɛ aolɛla ku alɔ gē ka a, i je eyiyoce ku alɔ cataajɛ ŋ.

EYIYOCE KU UWƆ GÉĒ GBO UWƆ

Ujobu miyɛ ɔhā ohigbu ō hayi kpaakpa ku nu. Anu mla ɔnyā nu jɔɔnyɛ ɔhā ku Ujehofa gboji ajɛ (Má ogwotu ɔmɛ 17) *

17. Ɔdi nɛ a nwu ŋma ocabɔ ku acɛnyilɔ mla acɛnya nōo hayi kpaakpa, néē kɛla lɛyikwu uwa ipu ɔkpá ku Ācɛ Uhíbru 11 a?

17 Ujobu wɛ ɔcɛ éyi nōo gba Ujehofa ɛ̄gbā nōo lɛ ɔtu klla hayi lɔfu, ɛpleeko nɛ ó yɔ i má unwalu bɔbi bɔbi a. Ipu ɔkpá nɛ ó ta fu Ācɛ Uhibru a, ɔyikpo Upɔlu kɛla lɛyikwu ācɛ alɛwa ɔhá, ó kē hi uwa ka “ɛwa nɛ̄hi kú ācɛ nēe wɛ ijáalí kú ɔtóōce.” (Uhíb. 12:1) Ɛjɛɛji uwa má unwalu bɔbi bɔbi ipu oyeeyi; naana a, é lɛ ɛnɛɛnɛ ocabɔ nōó lɛ ɛdɔ ŋ kóō hayi kpaakpa lɛ Ujehofa taajɛ lɛ alɔ. (Uhíb. 11:36-40) Ɔtu ō lé mla uklɔ olɔfu nɛhi néē ya a bonu nɛɛ? Ehee, ó bonu ŋ! Naana néē má ɛjɛɛji okonu ō ce ku Ujehofa ya jila ɛpleeko néē yeeyi ŋ ma, é gɔbu yɔ i lɔtuce Ujehofa kpɔ. Ohigbu kē jé kpɔcii ka é teyi olɔhi ku Ujehofa a, é lɔtuce lɔfu lɔfu kē géē má ɛjɛɛji okonu ō ce a ya jila. (Uhíb. 11:4, 5) Ocabɔ ku uwa lɔfu ya ku ɔtu nɛ alɔ le ya ekponu ō yɔ i lɔtuce Ujehofa a kóō lɛ ɔfu fiyɛ.

18. Ɔdi nɛ a lɛ ɔtu ya ekponu ku a géē ya a? (Ācɛ Uhíbru 11:6)

18 Icɛ, alɔ lā ipu ɛcɛ nōo yɔ i je bɔbi tōōtɔ̄ɔ̄. (2 Utím. 3:13) Usetan i lɛ abɔ ci ō yɔ i bi ojama gē lɛ ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico ɛ ŋ. Ɛdɔ ku unwalu duuma nōo kóō ta ɔbu lɛ alɔ naana a, alɔ lɛ ɔtu ya ekponu ō yuklɔ lɔfu lɔfu lɛ Ujehofa, klla lɔtuce lɔfu lɔfu ku alɔ “lɛ ɔtū kpóce Ɔwɔicō nōo yēeyī ā.” (1 Utím. 4:10) Bla, ka ɔhā nɛ Ɔwɔico hɛ ce Ujobu a mafu ka “Óndú ā gbonɛnɛ, klla kē ī méyinyinyi ɔ̄cɛ.” (Ujɛ́m. 5:11) Bɛɛka Ujobu a, alɔ kóō hayi kpaakpa lɛ Ujehofa gā ajaajɛ, klla jé kpɔcii ka ó géē hɔhā ce “ācɛ nēe dɔɔ̄kā nū ā.”— Ācɛ Uhíbru 11:6.

IJÉ ƆMƐ 150 Kpɔtuce Ɔwɔico kóō géē hɛ uwɔ ta

^ Ɔdaŋ ku alɔ gbɛla lɛyikwu ɔcɛ nōo lɔtu unwalu nɛɛnɛhi, igbɛlawa ɔtu ku alɔ gē gā ɛgiyi Ujobu. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma oyeeyi ku adā ɔɔma nōo hayi kpaakpa lɛ Ujehofa a? Alɔ nwu ka Ebilii i gáā kwu alɔ abɔfu ō habɔ Ujehofa ta ŋ. Alɔ klla nwu ka Ujehofa jé ɛjɛɛji ɔdā nōo gē ya da alɔ a. Ɛgɛ nɛ Ujehofa kē bi unwalu ɛyɛɛyɛyi ku Ujobu wa oŋmɛyi a, ɛ̄cī éyi, Ó géē ya ku ɛjɛɛji owe nɛ alɔ gē má a kóō mɛ. Ɔdaŋ ku alɔ mafu ipu ɛjɛɛji ɔdā nɛ alɔ gē ya a ku alɔ miyɛ aɛlā ɔkwɛyi nyā cɛ, alɔ wɛ ipu ācɛ nōo “lɔtūce Óndú ā” ɔkwɔɔkwɛyi.

^ ƐLĀ Ō JE TEYI PEEE: Ɛyi ɛlā ku Uhibru néē je tɛɛma kwu “eyiyoce” a, wɛ ō gbeyi ku odee mla ɔtu caca. Ó klla lɔfu wɛ ō kpɔtuce ɔcɛ amāŋ ō gbolo ce ɔcɛ ɔɔma.—Aíjē 25:2, 3; 62:5.

^ Iye ōhī néē hi ipu ikpɛyi ɛlā nyā i wɛ iye ɔkwɔɔkwɛyi nɛ ācɛ ɔɔma gē lé a ŋ.

^ ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO: Ujobu mla ɔnyā nu má ɔtu nobi ku ayipɛ ɔlɛ uwa nōo je pɛkwu a.

^ ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO: Ujobu lé ɔtu gā oŋmɛyi ku ɛjɛɛji unwalu nɛ ó má a. Anu mla ɔnyā nu yɔ i leyi yɛ ɔhā nɛ Ujehofa hɛ ce uwa mɛmla apɔlɛ ku uwa a.