Skip to content

Skip to table of contents

Ya Ku ‘Ō Gbonɛnɛ’ Kóō Lɛ Abɔ Kwu Oyeeyi Ku Uwɔ

Ya Ku ‘Ō Gbonɛnɛ’ Kóō Lɛ Abɔ Kwu Oyeeyi Ku Uwɔ

LISA * kahinii: “Ɔwɛ ɛgɛ nɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist gbonɛnɛ gā um a wɛ ɔdā nōo lɛ abɔ kwu um ɔtu fiyɛ kpɛmm a.” Ó yɔ i ka ɔdā nōo lɛ abɔ kwu ɔ ɔtu ɛɛ nɛ ó gáā jé ɔkwɛyi a. Ɔdā ekponu ɔɔma kē ya Anne duu a, ó kahinii: “Ɔkwɛyi a gáā gbɔɔ ō he um ɔtu ohigbu ɛgɛ nɛ Ācɛ Ocijali a gbonɛnɛ lɛ a, ó wɛ ohigbu ɔdā néē gē nwu a ŋ.” Ayinɛ nɔnya ɛplɛɛpa nyā gē jɔɔnyɛ Ubáyíbu ō jé mla ō gbɛla tu ɔ babanya, amáŋ ɛgɛ nɛ ayinɛ a gbonɛnɛ lɛ uwa a lɛ abɔ kwu uwa ɔtu fiyɛ duu a.

Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā mafu uce ogbonɛnɛ nōo géē ta ācɛ nōo yɔ piya alɔ a ɔtu kwu ɔtu a? Alɔ kɛla lɛyikwu ɔwɛ ɛpa: o bu ipu ɛlā ō ka mla uce ō ya ku alɔ. Cɛɛ, alɔ klla géē kɛla lɛyikwu ɔcɛ nɛ alɔ cika ō mafu uce ogbonɛnɛ nyā lɛ ɔ a.

‘Ō GBONƐNƐ’ LƐ ĀCƐ O BU IPU ƐLĀ NƐ ALƆ GĒ KA A

Ɔnyā ɔkwɛyi nɛ ɔkpá ku Aíita ɛyi 31 kɛla lɛyikwu ɔ a gē kɛla “ogbonɛnɛ” ŋma okonu. (Aíit. 31:26) Ó gē cɛ lɛ uce ku ō gbonɛnɛ a lɛ abɔ kwu ɛlā nōó gē ka mla ɔwɛ ɛgɛ nɛ ó gē ka ɔ a. Aadā cika ō gbonɛnɛ ipu ɛlā ō ka ku uwa duu. Ɛyinɛhi ku adā mla ɛ́nɛ́ jé ka ɛlā ō ka mla ɔfu ɔfu gē lɛ abɔ kwu ayipɛ ɔlɛ uwa ɔwɛ nōó lɔhi ŋ. Ɔdaŋ ku adā mla ɛ́nɛ́ gē kɛla lɛ ayipɛ ɔlɛ uwa ɔfu ɔfu amāŋ gē dɛgba tu uwa, é lɔfu jahɔ ta ɛlā néē yɔ i ka a ŋ. Ɔdaŋ ka adā mla ɛ́nɛ́ gē kɛla ɔwɛ ogbonɛnɛ, ó géē tɔɔtɛ lɛ ayipɛ ɔlɛ uwa kéē jahɔ klla lɛyitaajɛ lɛ uwa.

Ɔdaŋ ka wɛ adā mla ɛ́nɛ́ amāŋ á kóō wɛ ŋ naana, ɛgɛnyá nɛ a géē nwu ō kɛla ɔwɛ ogbonɛnɛ a? Alɔ má odee ipu aya aflɛyi ku ɔkpá ku Aíita 31:26 nōo kahinii: “Ɛlā nōo ī ŋmá okónu kú nū ā wɛ ɛlā ogbonɛnɛ kú íjééyī.” Ɛnyā kē lɛ ō ya mla ō fu aɛlā nɛ ó gē ka mla ɔwɛ nōó gē ka ɔ a ipu ijeeyi. Igbalɛwa, ɛnyā gē ta alɔ abɔ ō da iyi alɔ ɔka kahinii: ‘Ɛlā nɛ um gáā ka nyā géē ya ka ācɛ nōo yɔ i jahɔ gā um a kéē cɔnu, kɛɛ ku ó géē bi ɛbɔ wa?’ (Aíit. 15:1) Ku ɛlā ɔkwɛyi a, ó wɛ ɔdā ijeeyi ō gbɛla gbɔbu ɛɛ ku alɔ kɛla.

Ɔkpá ku Aíita ɔhá kahinii: “Ɛlā nɛ̄ ɔ̄cɛ gē ka í lɛ eyī yɛ ɔ́ ŋ́ mā, gē lɔfú yá ɔ̄cɛ ágbe bɛ̄ɛka ɔkpacaŋ́gelī ā glá.” (Aíit. 12:18) Ɔdaŋ ku alɔ gbɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ ɛlā nɛ alɔ gē ka mla ɔwɛ nɛ alɔ gē ka ɔ a gē lɛ abɔ kwu ācɛ ɔhá iyē lɛ a, ó géē ta alɔ abɔ jé ɛdɔ ɛlā nɛ alɔ gē ka a. Ɔdaŋ ku alɔ gē kɛla ɔwɛ “ogbonɛnɛ,” ó géē ta alɔ abɔ ku alɔ hii kɛla obɔbi ŋma okonu, amāŋ kɛla ɔwɛ nōo géē kwu ācɛ ɔhá iyē ŋ. (Āfi. 4:31, 32) Alɔ géē yɔ i kɛla olɔhi ɔwɛ ogbonɛnɛ ikɔkɔ ō yɔ i gbɛla amāŋ kɛla obɔbi ŋma okonu. Ujehofa lɛ ɛnɛɛnɛ ocabɔ olɔhi taajɛ lɛ alɔ ipu aya nyā ŋma lɛ ɛlā ō tu ɔtu kwu ɔtu nɛ ó ka lɛ Ɛlayija eko nɛ ó yɔ i yuufi a. Alelekwu otɛhɔ nōo kwɛyi Ujehofa kɛla ipu “ɔkɛlā lígíi nōo lɛbɛ̄ɛka ɛlā ō ka tū ɔ̄cɛ ahɔ̄ ā.” (1 Aɔ́cɛ́ 19:12) Naana kpɔ a, ō gbonɛnɛ lɛ ō ya fiyɛ ō kɛla lɛ ɔcɛ ɔwɛ ogbonɛnɛ. Alɔ cika ō mafu uce ogbonɛnɛ ipu uce ya ku alɔ. Ɛgɛnyá?

UCE OGBONƐNƐ Ō YA KU ALƆ GĒ LƐ ABƆ KWU ĀCƐ ƆHÁ ƆTU

Alɔ gē gbla Ujehofa ya eko duuma nɛ alɔ gē kɛla ɔwɛ ogbonɛnɛ klla gē ya uce ɔwɛ ogbonɛnɛ. (Āfi. 4:32; 5:1, 2) Lisa, nɛ alɔ kɛla lɛyikwu ɔ gbɔbu a, kɛla lɛyikwu uce ogbonɛnɛ nɛ Ācɛ Ocijali mafu lɛ ɔ a. Ó kahinii: “Eko nɛ apɔlɛ ku um cɛgbá ō calɛ akpakpa a, ɔba mla ɔnyā ɛpa ŋma ujɔ ku alɔ le ɛga miyɛ ŋma ɛga uklɔ ku uwa, o ya ɛɛ kéē ta alɔ abɔ gwo iyo. Eko ɔɔma, ń kóō gbɔɔ ō klɔcɛ ɛ ŋ!” Uce ogbonɛnɛ nɛ ayinɛ mafu nyā lɛ abɔ kwu Lisa ɔtu kóō gáā jé ɔkwɛyi a.

Anne nɛ alɔ kɛla lɛyikwu ɔ gbɔbu a, wɛ ɔcɛ ɔhá nɛ ucɛ ogbonɛnɛ nɛ Ācɛ Ocijali mafu a lɛ abɔ kwu ɔtu duu. Ó kahinii: “Ohigbu ɛgɛ nɛ ācɛ ku ɛcɛ nyā gē ya uce a, ō kpɔtuce ce ācɛ kwu lɔnɔ tu um nɛhi.” Ó klla kahinii: “Eko nɛ um má Ācɛ Ocijali a, ń kpɔtuce uwa ŋ. N gbɔɔ ō gbɛla kahinii: ‘Ɔdiya néē yɔ i lɛ ɛlá wu um a?’ Amáŋ, ɔcɛ nōo gē klɔcɛ ku Ubáyíbu mla um a mafu uce ogbonɛnɛ gā um nōo ya ku um kpɔtuce ɔ.” Ɔdā olɔhi nyá kē bɛɛcɛ ŋma anu a? “Igbihaajɛ, n gbɔɔ ō gbɛla tu ɛlā nɛ um yɔ i klɔcɛ a lɔɔlɔhi fiyɛ.”

Ɔdā nɛ alɔ dɔka ō lɛ abɔ bi ɔ a wɛ ka u Lisa mla Anne wa gáā jé ɔkwɛyi a ohigbu ku eyeeye ku ayinɛ nōo yɔ ipu ujɔ a gbonɛnɛ lɛ uwa. Ogbonɛnɛ nɛ ayinɛ nōo yɔ ipu ujɔ a mafu lɛ uwa ya kéē gbɔɔ ō kpɔtuce Ujehofa mla ācɛ ɔlɛ nu.

GBLA ƆWƆICO YA KU A GBONƐNƐ LƐ ĀCƐ ƆHÁ

Ohigbu ɛgɛ néē bi ɔcɛ jɛ amāŋ ɛga néē lā, ó gē tɔɔtɛ lɛ ācɛ ōhī fiyɛ ō bi ɛhɛ kwu okonu klla gbonɛnɛ lɛ ācɛ ɔhá. Ó wɛ ɔdā olɔhi ku ācɛ ōhī gē gbonɛnɛ ohigbu uculo ku uwa amāŋ ohigbu kóō wɛ ipu uce ō ya ku uwa. Ɔdaŋ ku alɔ gē mafu ogbonɛnɛ ohigbu uculo ku alɔ amāŋ ohigbu kóō wɛ ipu uce ō ya ku alɔ anca, ó géē lɔnɔ tu alɔ ō gbla Ɔwɔico ya ɔwɛ ɛgɛ nōó gē gbonɛnɛ lɛ ācɛ a.—Má Úklɔ́ kú Ācotɛ̄hɔ̄ 28:2

Ō gbonɛnɛ ku ɔkwɛyi a wɛ aya ku īkpō ku alelekwu ihɔ. (Ugal. 5:22, 23) O ya ɛɛ ku alɔ gbonɛnɛ ku ɔkwɛyi nyā, alɔ cɛgbá otabɔ ku alelekwu ihɔ ku Ujehofa ipu ɛlá ō gbo mla uce ō ya ku alɔ. Ɔdaŋ ku alɔ lɛ ɛnyā ya a, alɔ yɔ i gbla Ujehofa mla Ujisɔsi ya. Lɛbɛɛka Ujisɔsi a, alɔ lɛ ɛlá wu ācɛ ɔhá ŋma ipu ɔtu ku alɔ. Ihɔtu nɛ alɔ lɛ lɛ Ujehofa mla ācɛ ɔmpa alɔ a ya nɛ alɔ gē gbonɛnɛ ku ɔkwɛyi nyā a. Cɛɛ, ogbonɛnɛ ku alɔ kwu piya uce o ya olɔfu nōo ŋma ipu ɔtu ku alɔ nɛ Ɔwɔico kē cɛ mla anu.

ƆNYƐ NƐ ALƆ CIKA Ō MAFU UCE OGBONƐNƐ NYĀ LƐ Ɔ A?

Ó gē tɔɔtɛ lɛ alɔ ō ma ogbonɛnɛ fu lɛ ācɛ nōo gē ya alɔ lɔhi amāŋ ācɛ nɛ alɔ jé. (2 Usám. 2:6) Ɔwɛ éyi wɛ ō ta uwa ahinya. (Ukól. 3:15) Amáŋ, ɔdaŋ ka ɔtu ya alɔ ka alɔ i cɛgbá ō mafu ogbonɛnɛ lɛ ɔcɛ ŋ bɛɛ?

Leyi yɛ ɛlā nya ɛ: Ujehofa lɛ ɛnɛɛnɛ ocabɔ olɔhi taajɛ lɛyikwu ogbonɛnɛ lɛ ācɛ nōó kóō cika jɛ ŋ. Ɛlā ku nu nōo wɛ Ubáyíbu a nwu alɔ ɛlā ō cɛgbá lɛyikwu ɛgɛ nɛ alɔ géē mafu uce ō ya nyā lɛ ācɛ. É bi “ogbonɛnɛ” le yuklɔ igbalɛwa ipu Ɔkpiihɔ Ŋma Okonu Ku Ācɛ Ugriisi Aku Ācɛ O Yɛce Ukraist. Ɛgɛnyá nɛ Ɔwɔico gē mafu ogbonɛnɛ lɛ alɔ a?

Gbɛla lɛyikwu uluula ku ācɛ nɛ Ujehofa humayi ma ogbonɛnɛ fu lɛ uwa, oŋma lɛ ō yɔ i je aɔdā néē cɛgbá kéē lā oyeeyi a lɛ uwa. (Umát. 5:45) Ku ɛlā ɔkwɛyi a, gbɔbu ɛɛ ka alɔ kóō jé Ujehofa a, Ujehofa humayi gbonɛnɛ lɛ alɔ ɛ. (Āfi. 2:4, 5, 8) Ocabɔ, ó je ofiyɛ duu ku nu lɛ alɔ. Ofiyɛ duu ku nu ɔɔma wɛ kóō je Ɔyi nɔnyilɔ ekponu ku nu kóō kwū kwɛyi alɔ nōo wɛ alɛɛcɛ a. Ohigbu ka Ujehofa je ofula lɛ alɔ a, ɔcocɛhɔ Upɔlu ta kahinii: “Ɔwɔicō yá ɔdā olɔhi lɛ alɔ íbí.” (Āfi. 1:7) Naana nɛ alɔ gē biya íne klla gē lɛ Ujehofa abɔ gaajɛ a, ó gɔbu yɔ i gbo alɔ klla yɔ i nwu alɔ ɛlā. Ukɔ́ mla ɛlā ku nu lɛbɛɛka “ɔwɔ” a. (Obla. 32:2) Alɔ i gáā gba ule ku ɛgɛ nɛ Ujehofa gbonɛnɛ lɛ alɔ a gboogboo gla ŋ. Ku ɛlā ɔkwɛyi a, alɔ jé ka ɔdaŋ ka Ujehofa i gbonɛnɛ lɛ alɔ ŋ, alɔ i lɛ eyiyoce ku ɛcɔbu duuma ŋ.—Má 1 Upíta 1:13.

Ó lɛ aafu ŋ, ogbonɛnɛ ku Ujehofa gē lɛ abɔ kwu alɔ ɔtu klla gē ya ku alɔ gbonɛnɛ lɛ ācɛ ɔhá duu. Ikɔkɔ ō gbonɛnɛ lɛ ācɛ ōhī ofoofunu a, alɔ ceyitikwu gbla Ujehofa ya ŋma lɛ ō gbonɛnɛ lɛ ɛjɛɛji ācɛ ɛ̄cī doodu. (1 Utes. 5:15) Ɔdaŋ ku alɔ gē mafu ogbonɛnɛ ɛ̄cī doodu, alɔ géē lɛbɛɛka ɔla nōo gē lɛ iyē hɔla eko nɛ ofu yɔ nɛhi a. Alɔ gē je ɔtoolé lɛ ācɛ apɔlɛ ku alɔ, ācɛ nōo gē gba Ujehofa ɛ̄gbā tɔha mla alɔ, ācɛ nɛ alɔ gē yuklɔ tɔha mla uwa, ayipɛ inɔkpa ku alɔ mla aoladogbe ku alɔ.

Gbɛla lɛyikwu ācɛ apɔlɛ ku uwɔ amāŋ ācɛ nōo yɔ ipu ujɔ ku uwɔ nōo géē lɛ otabɔ ohigbu ɛlā mla uce ogbonɛnɛ ku uwɔ. Ó lɔfu lɛ ācɛ ōhī ipu ujɔ ku uwɔ nōo cɛgbá otabɔ ō teyi tu ɔlɛ mla ɛhɔ ku uwa amāŋ ācɛ nōo cɛgbá otabɔ ō lá odee ŋma olihi ojigogo. Ɔdā ɔhá kpɔ, eko duuma nɛ a lɛ ɔcɛ má ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku uwɔ nɛ ó cɛgbá otabɔ, ó lɛ ɔwɛ duuma nɛ a lɔfu ta ɔ abɔ gla a?

Bɛɛka Ujehofa a, ɛlā ō ka mla uce ō ya ku alɔ kóō mafu ku alɔ “gbonɛnɛ.”

^ Iye ōhī néē hi ipu ikpɛyi ɛlā nyā i wɛ iye ɔkwɔɔkwɛyi nɛ ācɛ ɔɔma gē lé a ŋ.